Šestapadesát neomluvených hodin

Nuda a šeď. Nevýrazní herci, byť později slavní. Prostě jsem se nudil. Snímek nezasluhuje zvláštní pozornosti. U mne propadnul. 201107258301/8400++++++++ V podstatě souhlasím s mým bývalým komentářem. Ale přesto zvedám hodnocení alespoň na těch dvacet, aby to tedy alespoň něco mělo. Být zcela bez plusu by si to nezasloužilo. Něco z těch dvaceti je i panu Schelingerovi.

Film, který jsem už určitě kdysi viděla, ale ze kterého mi v hlavě nezůstala ani ta nejmenší stopa. A na který asi zase hezky rychle zapomenu...

Naivní, nudné, s trapnými vsuvkami psanými na obraz. Dokážu pochopit potřebu mladého jedince zažít nějaké dobrodružství a změnit svůj život, ale tohle byla dost velká naivita. Jediným kladem budiž mladičký Dlouhý a další - Kaiser, Vydra...

Tento film vypadá spíše jako absolventské dílo celé jedné generace začínajících herců - Dlouhý, Kraus, Kaiser, Patrasová, Vydra, Hálová a snad další. Film je takový nemastný neslaný. Je to takové úsměvné i vážné vyprávění o "pokusu" tří mladíků o emigraci. Za kopečky si vyberou cestu přes Polsko. Jedná se o retrofilm natočený v roce 1977 a vyprávějící o době roku 1961. Podle toho to taky vypadá. Údajný bojovník s minulým režimem Jan Kraus tu hrajě v jedné z mnoha normalizačních filmů. Ještě se musím podívat, jak to bylo u nás s používáním papírových pivních tácků v hospodách. Používaly se v roce 1961 už běžně? A nebo, v této době, a ještě nějakou dobu později se pod půllitr dával talířek? Pokud papírový tácek se používal později, pak je to tip na chybu ve filmu. Pravda je ta, že papírovému tácku je už více než sto let. Kvůli takové blbině se zajímám o historii papírového tácku pod pivo. No. A teď ještě k filmu. Dopadne to tak, jak to má ve správném socialistickém filmu točenému pro mládež dopadnout. Mladíci nakonec republiku neopustí. Touto následující větou se už opakuji ve více komentářích - film je zajímavý jako dobový dokument a doporučil bych jej pro milovníky a sběratele československých filmů.