Ve scéně, kdy chtějí podstrčit vězni nápoj s uspávacím práškem, tak ten vězeň má nejdřív celou celu plnou roztrhaných polštářů, peří a leží na zemi na matraci. Když mu ale dají napít nápoje, tak spadne na postel, která je v naprostém pořádku.

Když Tom Hanks (Paul Edgecomb) jde k Coffeymu, všimne si střepů prasklé žárovky na zemi, které popraskaly během sabotované popravy, ale když se vrací zpět, všechny žárovky už jsou v pořádku a svítí. Že by extrarychlí opraváři?

Když Paul donese Johnovi koláč za to, že mu pomohl, má John na krku řetízek. Když potom zachrání Melindu, tak mu dá řetízek. John by tedy měl mít řetízky dva, ale nemá.

Nevím, jestli to můžu považovat za chybu, ale když na začátku filmu je vidět sedláky jak přibíhají k Johnovi Coffemu a on drží dvě mrtvá dívčí těla, tak jejich otec drží zbraň a přiběhne k němu. Zbraň zahodí a začne ho mlátit a vyhrožovat, že ho zabije. Ale proč, když říká, že ho zabije, nevzal tu zbraň a alespoň na něj nenamířil? Nemluvě o tom, že ho nezastřelil?

Eduard Delacroix si v jedné scéně prohlíží časopis s barevnou fotkou. Barevné fotografie se objevily až počas 2. světové války a příběh se obehrává v roce 1935.

V americkém státě Louisiana, kde se děj filmu odehrává, se začalo popravovat na elektrickém křesle až v roce 1941 (děj filmu se odehrává již v roce 1935). Do té doby se zde popravovalo oběšením.

Na vykonání trestu smrti se v USA čeká 15 let. John Coffey strávil za mřížemi jenom pár dní.

Jen bych rád uvedl chyby č. 5 a 6 na pravou míru:

Ad. 5 Je sice pravda, že v době, kdy se odehrává děj filmu (1935) si Eduard DeLaCroix nemohl prohlížet časopis s barevnou fotkou, ale to ne proto, že by v té době barevná fotka ještě neexistovala, ale proto, že 1. barevná fotka se v časopise objevila až v 70. letech 20. století. Jinak mimochodem princip barevné fotografie byl znám už v 19. století.

Ad. 6 Nevím, kde uživatel Agostino vzal informaci, že na vykonání trestu smrti se v USA čeká 15 let. Nevíme, jak to bylo v době, kdy se děj filmu odehrává. V dnešní době je zcela individuální, jak dlouho ten který vězeň čeká na popravu. Může to být několik měsícu nebo i desítky let, ale většinou to je několik let (záleží samozřejmě i na státu). Jinak ale i kdyby to byla pravda, nemůžeme vědět, že vězni nebyli eskortováni do cel smrti těsně před popravou, jako je to dnes v USA běžné, a že si tedy většinu svého času ve vězení neodseděli někde jinde. Dnes bývá naprosto běžné, že odsouzenec stráví posledních 24 hodin svého života v jiné cele, než kde byl celou dobu zavřený.