Opravdu blbouni ...
Film ve mně zanechal dost   rozpačitý dojem. Je v něm   pár opravdu dobrých scén a   skvělých nápadů, naproti   tomu oba režiséři nechali v   ději několik mrtvých míst,   kdy jakoby už nevěděli, co   dál a jenom nabírali dech   před další akcí.   Nepochybně jsem viděl víc   daleko lepších komedií, ale   tahle byla docela   příjemným, byť zcela   nenáročným zpestřením   dne. Nebyla špatná na   čtyři body, ale zas ani tak   dobrá na pět, tak snad něco   mezi tím.

Krásná nostalgie ...
Opravdu dost nostalgická   záležitost, nepochybně ale   příjemná vsuvka k večeru s   lahvinkou vína a dobrou   večeří. Podíval jsem se na   tento film hlavně z důvodu,   že je v podstatě stejně   starý jako já a tak jsem   chtěl z jakéhosi nadhledu   vidět, jak na tom jsem třeba   i já. Možná tak jako můj   dojem z tohoto filmu? Hodně   dobře se na něj dívalo a   třeba se časem rád k němu   vrátím, ale pokud bude   možnost shlédnout jiný   film, určitě tu šanci   využiji. Pokud ji ale   využiji, vím, že nebudu   litovat. Je to opravdu hezký,   nostalgický film, sice jinak   pojatý, jak je zvykem u   westernu, ale to mu na   příjemnosti určitě   neubralo. Snad poněkud   zmatený děj a trochu   směšně smutný konec, ale   jinak opravdu pohodička.   Určitě kvůli představiteli   hlavní role a jeho   „polovičce“, ti dva byli   hodně milí, ale hlavně   kvůli představiteli kněze.   Ten nám ukázal, že být   knězem může být docela   legrace a ještě se při tom   dá i něco užít. Scéna   poskytování útěchy vdané   paní a následně jejímu   manželi je opravdu   nezapomenutelná. Celkový   dojem u mě tento film řadí   někde mezi tři a čtyři   hvězdičky.

Právo na existenci ... ?
První film na FDB, ke   kterému přidávám   komentář je právě tento,   podle mého soudu jeden z   nejlepších sci-fi filmů,   jaké byli natočeny. Je   zpracovaný zajímavým   dokumentárním stylem, ale   zaujal mě hlavně myšlenkou,   která mnohým filmům tohoto   žánru chybí. Za ostnatým   plotem ghetta si namísto   mimozemšťanů můžeme   dosadit jakoukoli myslící   životní formu, ať už je to   národ nebo rasa a můžeme   popřemýšlet na které   straně toho plotu je to, co   považujeme za lidskost a zda,   ať už stojíme na kterékoli   straně, jsme to právě my,   kdo má právo rozhodovat o   tom, co je správné a má   právo existovat a co ne ...

Iluze dobra, pravda zla ... nebo opačně?
Když se na tenhle film   dodíváte, nepochybně   zůstanete sedět v němém   úžasu jako já. Celou dobu   jsem držel palce hlavním   hrdinům, aby svou svatební   cestu přežili a najednou v   posledních dvaceti minutách   bylo všechno úplně jinak. I   když se tomuto filmu dá   vytknout pár mírně   přehnaných detailů, v   nichž zabouchnutí otevřené   lebky jako dvířek od sejfu   působí opravdu   extravagantním dojmem, v   každém případě ale čas   strávený u tohoto filmu   nebyl ztracený. V   hodnoceních byla filmu   několikrát vytknuta tak   trochu nečistá hra   režiséra vůči divákovi,   protože ho nechal spoustou   falešných stop a náznaků   sejít z cesty, aby ho pak v   závěru ohromil bravurním   rozuzlením. Myslím, že v   podstatě každý film je   takovou malou lží a iluzí a   tahle iluze je zcela určitě   hodně povedená.

Dojímavý příběh ... a pár štěků k tomu.
Patřím k lidem, kterým psí   štěkot bez příčiny (a   tím je podle mě skoro   každý štěkot) drásá   nervy a následně začne v   hlavě přehrávat všechny   možné scénáře, jak ten   štěkot ukončit. Nebudeme si   namlouvat, jak každý ten   scénář končí. Přesto   musím přiznat, že mě tento   film dojal. Ze začátku jsem   sice v každém štěku   slyšel toho čokla odvedle,   ale postupem děje jsem se   nechal unášet opravdu   hezkým příběhem až k   smutnému a dojímavému   závěru. Po skončení filmu   jsem byl ochoten vzít na   milost i onoho spomínaného   čokla odvedle, ale to mě   drželo jen do jeho dalšího   štěku. V každém případě   film "Marley a já"   nebyl pro mně ztraceným   časem. Nepochybně i dík   páníčkům Marleyho. Owena   Wilsona mám rád v jakémkoli   filmu a v tomhle byl   obzvlášť sympatický.   Jennifer Aniston sice zas až   tak nemusím, ale seklo jí to   v každém ohledu. Je to   další film, ke kterému se   rád časem vrátím ...

Cesta zvaná Matrix ...
S největší   pravděpodobností nebude mé   hodnocení Matrixu nestranné,   protože tento film patří k   mé osobní špičce v žánru   sci-fi. Celou sérii jsem již   viděl opravdu mnohokrát a s   počtem shlédnutí se   vyvíjelo i mé pochopení   děje, který je určitě   aspoň na první shlédnutí   hodně těžkým soustem. Film   je prosycen náznaky,   narážkami a v určitém   smyslu i odkazy na jiné   filmy, například   "odpověď je tam   venku", ve kterém   zarezonuje známá fráze Foxe   Muldera z Aktů X. Film je   celkově sbírkou různých   známých i méně známých   citátů, které se ale drží   kontextu a ve chvíli, kdy   jsou vyslovená, působí   jakoby nabyli ten opravdový   smysl až v tomto filmu. V   prvním dílu jsme svědky   proměny Nea, hackera, který   celý život cítí, že něco   je jinak a hledá to, v   člověka, který je najednou   rozhodujícím článkem ve   válce se stroji a poslední   nadějí zbytku lidstva.   Sledujeme ho jak, ačkoli   nevěří ve svou výlučnost,   krok po krůčku získává   víru v sebe a ve svou úlohu   v boji, který až do jeho   příchodu něměl téměř   žádné vyhlídky na   úspěch. Ve chvíli, když na   konci filmu vyjde z telefonní   budky, je to už nový Neo   plný sebevědomí, který už   ví, kde je odpověď.   Herecké obsazení filmu je   naprosto skvělé, i když si   u mnohých filmů dokážete   představit v hlavních   rolích jiné herce, v tomto   filmu to prostě nejde.   Představitelé Nea, Trinity,   Morphea a taky agenta Smithe   byli prostě ideální a   jedinou možnou volbou. Po   trikové stránce nepochybně   působil Matrix v čase svého   vzniku jako zjevení a   myslím, že to platí   pořád. Ve filmu je použito   mnoho opravdu originálních   triků, které jsou navíc   provedeny naprosto   profesionálně a s   absolutním přehledem. V   souladu s myšlenkama   vyřčenými ve filmu můžu   jenom zkonstatovat: Matrix   vám může jenom ukázat   dveře, ale projít jimi   musíte sami. Je ale rozdíl   znát cestu a jít po ní.   Pokud ale po ní půjdete v   souladu s myšlenkou filmu,   nemůžete zabloudit ...

Pokračování cesty zvané Matrix ...
Mé hodnocení pokračování   Matrixu by z velké částí   opakovalo hodnocení prvního   dílu. Opět obrovské   množství kvalitní akce,   skvělých trikových   záběrů a úžasné herecké   obsazení. Po trikové   stránce film nesporně   pokročil. Bojové scény jsou   skvěle propracované a pokud   se v mnohých komentářích   posuzují jako   nepravděpodobné nebo   přehnané, musíme si   uvědomit, že se odehrávají   v počítačovém programu a z   toho pohledu k nim musíme   přistupovat. Návaznost na   jedničku je jednoznačně   skvěle zvládnutá. Matrix   Reloaded je zcela určitě   důstojným a smysluplným   pokračováním Matrixu. Děj   je opět, tak jako v prvním   dílu, plný myšlenek a   poselství, která nás   provázejí dějem a dávají   nám naději, že všechno   dopadne dobře (jak jinak   ...). Pro mně je   jednoznačně Matrix jedním z   nejlepších sci-fi filmů   všech dob a to v každém   případě bez rozlišování   částí.

Jak se vzorec lásky podobá šílenství ...
Po přečtení velké spousty   komentářů si chvilkama   připadám jako naprostý   cvok, že mám tenhle film   opravdu moc rád. Ale co   divák, to názor a já jsem   ten svůj dostatečně popsal   v hodnoceních prvních dvou   dílů. Pokud jsem v   hodnocení dvojky moc   necitoval, tak to využiju, i   když poněkud vytrženě z   kontextu, teď - ano, miluji   tento film a chápu, že je   "opravdu podivuhodné,   jak se vzorec lásky podobá   šílenství".   Revolutions nám ukazuje   posledních zhruba 24 hodin   války posledních lidí se   stroji. Popisuje přípravu   armády na rozhodující   bitvu, kterou ale nemají   šanci vyhrát, a taky cestu   Nea, který ví co musí   udělat a možná tuší, co   musí ztratit. Závěrečný   souboj Nea a Smithe je   naprosto dokonale zvládnutý,   Hugo Weaving v roli Smithe je   prostě fantastický. Snad ten   konec, kdy nevíme co se   vlastně stalo s hlavním   hrdinou, je trochu   zvláštní, ale snad to tak   mělo být. Jak jsem   upozorňoval již v hodnocení   prvního dílu, Matrix je pro   mě jeden z nejlepších   sci-fi filmů a proto   pravděpodobně nemůžu být   nestranný a pokud jsem ve   filmu i zaznamenal nějaké   rušivé prvky, jako správný   fanda, jsem je přehlédl,   případně vydal za klady.   Myslím, že to je naprosto v   pořádku. "Správnost   rozhodnutí se potvrdí až   když ho učiníme" a já   jsem učinil rozhodnutí   hodnotit film podle svého   srdce a udělal jsem dobře.

Ano, ano, je to stále Pan Herec
Mé hodnocení se v mnohém   ztotožňuje s hodnocením   uživatele jménem René. Ač   film je opravdu jako celek   krásný a dojemný, přece je   jenom rozmělněný na jako   kdyby nesouvisející části,   dělící se na vztah muže a   bývalé milenky, vztah   stárnoucího muže a dívky,   kterou má rád jako dceru,   vztah muže a psa, a to celé   je propletené různými   epizodami z jeho minulosti a   přítomnosti. Takový trošku   mišmaš, který ale na druhé   straně dopřál možnost   ukázat, co ještě pořád v   J.-P. Belmondovi je. Jeho   cesta od podnájemníka u   bývalé milenky k osamělému   muži se psem na lavičce v   parku, je opravdovým   koncertem umění Pana Herce,   ze které člověka v mnohých   okamžicích až mrazí.   Chvilkama jsem se přistihl   při myšlence lítosti nad   tím, jak pan Belmondo   zestárl a sešel a jak je na   tom špatně. Pak jsem si ale   uvědomil - tohle je přece   role, kterou hraje a hraje ji   s takovou přesvědčivostí,   které dokážeme naprosto   uvěřit. A tohle dokáže   fakt jen málo herců. Jen   snad škoda myšlenky filmu,   která je hodně rozevlátá a   místo toho, aby mistra   podepřela, spíš se jím   nechá unášet. Přesto je to   ale krásný a dojemný film,   který vás nutí zamyslet se   ...

Necháme se nahradit ... ?
Filmy s Bruce Willisem mám   rád, možná je to tím, že   Bruce jde jenom do filmů,   které mají myšlenku, která   se v dobrých režisérských   rukou má šanci změnit v   opravdovou pecku a možná   taky tím, že Bruce Willis je   prostě Pán Herec. Film   Klony, nebo spíš v českém   překladu Náhradníci   nesporně myšlenku má.   Možná je trošku okoukaná z   jiných filmů a možná taky   částečně trochu ukradená,   jak už bylo naznačeno v   několika komentářích, ale   nesporně je to myšlenka,   která měla velikou šanci na   úspěch. Měla, nebýt ovšem   celé sbírky dost   nelogických detailů, které   filmu škodí a ubírají na   přesvědčivosti. Celá   existence a smysl   náhradníků nejsou   dostatečně vysvětleny a   tím nastává zmatek v tom,   co vlastně mají a nemají   cítit a jaký je jejich   účel. Chápu, že někam   mají jít a něco zařídit.   Pokud při plnění úkolu   utrpí újmu, jejich operátor   prostě vstane a jde si koupit   jiného. Ale například ty   scény na diskotéce jsou už   jaksi za hranicí logiky a to   i logiky sci-fi. Pokud byl   náhradníkům cizí pocit   bolesti a strachu, jak to, že   jiné lidské pocity a   potřeby mají? Pak taky   jednání tvůrce nahradníků   docela postrádá logické   zdůvodnění. Je jasné, že   mu trošku hráblo, ale i   šílenství by mělo mít   určitou   "smysluplnou" linii   a myšlenku. Nicméně, sice   se to kapku zamotalo, občas   přestřelilo a někdy taky   nedotáhlo, vcelku to byla   příjemná podívaná.   Nechybně hlavně dík Bruce   Willisovi, být v hlavní roli   někdo jiný, pravděpodobně   by film klesl o několik   příček níž. Bruce film   podle svého zvyku podržel,   bohužel film moc nepodržel   jeho. Mé hodnocení kolísá   někde na pomezí 6*-8*, ale   spíš tíhne k šestce.

Ach jo, příliš vysoké cíle ...
Myslím, že jakýkoli film s   Melem Gibsonem v hlavní roli   musí být skvělý. Já jsem   zatím ještě neviděl film,   ve kterém by Mel na to   neměl. Odplata je film   nepochybně dost drastický,   jak to koneckonců chodí ve   světe různých mafií a   jiných pochybných spolků,   ale zároveň je odlehčený   velkou spoustou hlášek,   které jakoukoli drsnou scénu   položí spíš do   komediální úrovně.   Příběh zrady a následné   odplaty není žádnou   novinkou, Porter je ovšem z   těch hrdinů, kteří se   nejdou mstít jen tak pro nic   za nic, ale mají i určité   zásady a spíš než o mstu   jde o princip. A tak i on chce   dostat zpátky jen to, co mu   patří. Hezky je to vidět na   scéně, kdy rozstřílí kufr   mafiána a ten se stěžuje,   že jen ten kufr s prádlem je   dražší, než těch 130   tisíc, po kterých jde.   Porter ho opraví, že jen 70   tisíc. I když na konci   získá víc, bere to jen jako   kompenzaci toho, že nemohl v   poklidu loupit, ale musel se   otravovat s všelijakým   zabíjením a podobnou   dřinou. Je docela fajn, jak   se zápletka skomplikuje i   tím, jak po něm jdou různé   skupiny lidí, kteří by   vlastně měli stát proti   sobě a z nichž minimálně   policie by měla být s   hlavním hrdinou. On se jich   ale prakticky všech zbaví   velice svérázně. Hodně   jsem se u tohoto filmu bavil,   pokud je možné se bavit   tím, že někdo, kdo   momentálně zhodou okolností   nemá u sebe zapalovač,   skončí s kulkou v hlavě.   Ovšem ten, kdo mu tu kulku   tam umístnil, to udělal s   tak dokonalou grácií, která   z tohoto filmu dělá   skutečný zážitek.   Závěrečná hláška -   „Uzavřeli jsme dohodu,   když ona skončí s   prostitucí, já přestanu   střílet lidi. Možná jsme   si dali příliš vysoký   cíle.“ - je úžasným   zakončením. Je to prostě   další „Melovka“ s   myšlenkou a smysluplným   dějem, která vás pobaví a   zaujme.

"Zlaté časy" inkvizice ...
K filmu jsem přistupoval už   poněkud ovlivněný několika   komentáři, které mi   napovídali, že mám čekat   spíš průměrný zážitek.   Opak je pravdou, tenhle film   daleko překročil má   očekávání. Nechal jsem se   naprosto unést dějem, který   ukázal temno středověku se   vším, co k němu patřilo.   Doba, kdy církev byla v   centru všeho a kdy pro   udržení své moci neváhala   používat těch   nejkrutějších metod byla   nepochybně ještě těžší,   než ukazuje tento film a než   vůbec může ukázat   jakýkoli film. Je to opravdu   silný příběh člověka,   který se díky lásce dostane   na okraj společnosti a tak z   určitého nadhledu vidí, jak   doba mění lidi a jejich   postoje. Díky zášti   bývalého adepta na místo   kata se odstartuje hon na   kacíře, který se po   příchodu španělského   inkvizitora rozběhne   rychlostí, kterou již nejde   zastavit. Smutný, drsný, ale   nesporně krásný film. Snad   ten konec, kdy se hlavní   hrdina bude muset rozhodnout a   taky rozhodne, byl   něčekaný, ale šťastné   konce jsou jenom v   pohádkách. Představitelé   hlavních rolí byli skvělí,   hlavně onen spomínaný adept   na místo kata byl ve své   zášti a nenávisti fakticky   nepřekonatelný a   španělský inkvizitor dělal   skutečně "čest"   svému oboru. Abych ještě   zmínil hlavního hrdinu a   jeho manželku, oba byly tak   naprosto přesvědčiví, že   jsem hlavně ke konci trnul,   aby se ze všeho šťastně   dostali a žili šťastně až   ... Jenže, bohužel,   šťastné konce jsou jenom v   pohádkách. V každém   případě pro mně byl tento   film úžasným zážitkem, ke   kterému se rád opět   vrátím.

Znáte mé metody, Watsone ...
Tento film je pro mně velkým   překvapením a to   příjemným. Kdo by čekal   klasický příběh Sherlocka   Holmese, byl by na jedné   straně sklamaný, ale na   druhé straně by to   sklamání bylo vyvážené   opravdu skvělým příběhem.   Guy Ritchie vložil do   příběhu prvky poměrně   moderní, ale žádný z nich   nepůsobí nevhodně. Hlavním   postávám se nedostává moc   těch vlastností, které je   charakterizují v díle Sira   Arthura Conana Doyla a mnohé   vlastnosti mají zcela   překvapivě nové   (kupříkladu Watson není jen   nemotorná část týmu,   která slouží jen na   zvýraznění geniality   Sherlocka Holmese, ale   chlapík, který je neméně   akční jako Sherlock a   dokáže to pěkně   roztočit), přesto ale film   nepostrádá kouzlo   "sherlockovských"   příběhů ani kouzlo staré   Anglie. Neméně zajímavá je   triková část filmu, kde   krásně vidíme Londýn v   době, kdy se stavěl Tower,   jsou to opravdu hezky   udělané scény. Docela   dobře jsem se pobavil i když   je film podstatně méně   mysteriózní a krimi, než je   uvedeno v popisu a hodně   komediální, což naproti   tomu v popisu vůbec není,   ale co je jeho velkým plusem.   Představitelé hlavních   rolí jsou skvělí, zvlášť   Robert Downey Jr.,   představitel Sherlocka   Holmese. V každém případě   se těším na dvojku, jen aby   to nedopadlo jak většina   pokračování ...

Cesta časově nenáročná ...
Po celou dobu sledování   tohoto filmu jsem byl na   vážkách, jak ho budu   hodnotit. Nesporně má   zajímavý námět, který ale   výrazně nevybočuje ze   zaběhnutých kolejí žánru.   Filmu trochu ublížili   poměrně slabé herecké   výkony, snad částečně s   výjimkou představitelů otce   a jeho syna z budoucnosti, a   taky chvílemi dost nelogické   jednání postav. Přesto mě   ale film docela zaujal.   Určitě jsem se u něj   nenudil, což se mnohdy stane   u filmů s hvězdným   obsazením a režií.

... a Terminátor vystoupil z ohně.
Hodnocení prvního dílu   Terminátora začnu nezvykle   zmínkou o knize. I když   kniha Terminátor poprvé   vyšla rok po natočení   filmu, zcela evidentně   vycházela ze scénáře,   takže klidně můžeme   vycházet z toho, ze se jedná   o další případ, kdy byl   podle knihy natočen film a to   se všemi z toho plynoucími   důsledky. Pravděpodobně   není dost dobře možné, aby   film natočený podle knižní   předlohy zcela vystihl   všechny podstatné rysy   příběhu. Tak to je i u   Terminátora. Ve filmu jsme   oproti knize ochuzeni o   myšlenky, které se ženou   hlavou hlavních hrdinů a   taky o způsob   "myšlení"   Terminátora, což filmu   ubírá na působivosti.   Nicméně podle mého názoru   patří tento film mezí   klenoty sci-fi a i když jsem   ho shlédl opravdu mnoho   krát, nikdy jsem se u něj   nenudil. Na tu dobu skvělé   efekty jsou sice dnes už   trochu k pousmání, ale   přesto musím a velice rád   souhlasit s mottem, kterým   vzdali autoři knihy   Terminátor hold režisérovi   filmu: " Věnováno   Jamesi Cameronovi, který   první uviděl Terminátora,   jak vystupuje z ohně."

... a Terminátor se vrátil do ohně.
Zcela souhlasím s názorem,   který již byl vysloven v   několika komentářích, že   Terminátor 2 je opravdu   zdařilým pokračováním   "jedničky", což je   u pokračování úspěšných   filmů spíš výjimka než   pravidlo. Po trikové stránce   je na daleko vyšší úrovni,   je vidět, že když Cameron   dostal do rukou nejnovější   vymoženosti techniky, využil   je v nejvyšší možné   míře. Pokud bych něco   vytknul, tak jenom to, co u   prvního dílu -   pokulhávání děje za   knižním zpracováním, ale   jak jsem již psal v   "jedničce", to   jinak asi ani nejde. Jinak ale   ve mně naprosto převládá   ten nejlepší dojem a úcta k   Jamesu Cameronovi za tento   úžasný příběh.   Terminátor, a to oba dva   díly mají u mě navždycky   ty nejvyšší příčky v   hodnocení, jako jedno z   nejlepších sci-fi všech   dob.

Pozor na neznámé slečny, kromě jiného ...
Pokud si myslíte, že jste   někdy v životě zažili den   blbec, ve kterém se vám   nedařilo nic, na co jste   sáhli a který se vám svou   výjimečností vryl   navždycky do kůry mozkové,   tak po shlédnutí filmu   U-Turn svůj názor, na to, co   je to den blbec, budete muset   kompletně přepracovat.   Hlavní hrdina Bobby jede   vyprahlou Arizonou splatit   svůj dluh, nechce totiž   přijít o další prsty na   rukou, ustřihli mu už dva a   to mu stačilo. Ale cítí se   poměrně dobře, vrátí   prachy a začne nový život.   Když mu ale nedaleko   zapadlého městečka   vybouchne chladič, začne se   série neuveřitelných   náhod, které mu nedovolí   opustit město, které se   čím dál víc začne jevit   jako osudová past. Opravdu   neuvěřitelný film, který   mě doslova do posledních   vteřin držel v napětí.   Držel jsem Bobbymu palce, aby   se z toho dostal, protože v   podání Seana Penna to je   opravdu sympatický chlapík,   ale scénář si dal za   závazek ukázat všechny   nejnemožnější situace,   jaké se dají vymyslet. A tak   je Bobby několikrát během   filmu těsně předtím, než   se dostane ze šlamastiky   opět zatažený do dalšího   kola a to takovým způsobem,   že ho prostě nemůžete   nelitovat. Pochopitelně, že   setkání s osudovou ženou v   podání Jennifer Lopez je   urychlovačem jeho cesty ze   dna až za hranici, kdy není   možno se vrátit. Všechny   role byli zahrány s naprostou   přesvědčivostí, Bob   Thornton jako automechanik   neměl chybu a Jon Voight jako   starý žebrák se svou   moudrostí byl úžasnou   mezihrou ve chvílích malého   oddechu před další akcí.   Celkově byl pro mně film   opravdu příjemným   společníkem, který mě   přinutil k rozhodnutí, že   auto si nechám opravovat   pouze v autorizovaném servisu   a nikdy nepomohu neznáme   slěčně s věšením záclon   ... :-)

Parádně časovaná zábava ...
Za sebe můžu říct, že   jsem se parádně pobavil.   Pokud se nad filmem nebudu moc   zamýšlet a hledat   "mouchy", musím   říct, že film neměl chybu.   Jistě pokud bychom hledali,   našli by jsme několik míst,   které by nám ve skutečném   cestování v čase neprošli,   ale my naštěstí této   vymoženosti nikdy   nedosáhneme, tak se můžeme   aspoň bavit tím, jaké by to   třeba mohlo být. Jak se   rozvíjelo neskutečné   prolínání minulosti a   budoucnosti a jejich možných   (a nemožných) eventualit,   opravdu jsem se chvilkama   málem zvedal ze židle. Jen   škoda, že konec,   závěrečné finále, které   mělo šanci být skvělé, se   už tvůrcům poněkud   nepovedlo. V každém   případě je to film, ke   kterému se rád vrátím.

Já jsem redbul, ty jsi redbul ...
Ano, ano a opět a ano - Jim   Carrey je prostě jednička!   Tuhle komedii jsem viděl už   několikrát a pokaždé mě   dostane do stavu totálního   kolapsu hraničícího s   histérií. Scénou ve   videopůjčovně se odstartuje   opravdová smršť situací,   ve kterých Jim exceluje.   Když příjdou Carlovi   přátelé do jeho bytu a   najdou ho v pozici dokonale   sešlé mumie s roztomile   poletující muškou, to už   zpravidla vůbec nemůžu   ovládat své chování. Tuhle   scénu můžu vidět stokrát   a stokrát vybuchnu do   totálního smíchu.   Podobných scén s podobným   výsledkem je ve filmu opravdu   hodně. Jim opět potvrdil,   že je komikem velkého   formátu. Zároveň s   komediálním prvkem je ve   filmu zastoupená i velice   hezká romantická linie, což   filmu dodává na   přitažlivosti. Zooey   Deschanel je roztomilá,   skvělý Jimův protipól,   tahle role je pro ni   nepochybně velkým plusem.   Celkově se snad už ani nedá   říct, že jsem se bavil, to   byla naprostá orgie smíchu,   neartikulovaných výkřiků a   neovládatelných pohybů.   Pokud by se to u tohoto filmu   stalo jen napoprvé, dalo by   se to pochopit. Pokud se to   ale stane vždycky, když si   ho pustím, může to znamenat   jen to, že jsem buď blázen,   anebo je tahle komedie   naprosto skvělá. Ano, ano a   opět ano - Jim Carrey je   prostě jednička. Já jsem   redbul, ty jsi redbul a Jim je   nepochybně taky redbul, ale   ten nejlepší!

Co tedy hýbe opravdu světem?
Film skončil, závěrečné   titulky se zastavili a já   hleděl na tmavý monitor a   přemýšlel o filmu, který   mě naprosto dostal. Nejsem   věřící, víra v jakékoli   božstvo je mi naprosto cizí,   jako pravděpodobně   každému, kdo má určitý   přehled o dějinách a o   úloze náboženství v nich.   Tento film není ale o bohu, i   když se toto základní téma   line celým příběhem. Je o   touze, o nesplněných snech   na jejichž splnění již   není čas a o přemítání   nad tím, jestli věřit v   něco tak zjevně   nesmyslného, jako je skvrna   na zdi a co lidem věřícím   v ten "obraz"   navrací zdraví, řeč i   zrak. I když nakonec je   pravda přece jen   přijatelnější, zůstává   otázka zda síla víry přece   jenom není tím, co hýbe   světem. Opravdu je to   krásný film, nejen dějem   samotným, ale i způsobem,   jakým byl natočený a v   neposlední řadě i   sympatickým obsazením. Ač   jsem toho napsal poměrně   hodně, stejně nemám slov   ...

Jsou znamení, která musíme poslechnout ...
Když jsem film viděl   poprvé, byl to pro mě velký   zážitek. Na mém pocitu se   nic nezměnilo ani když jsem   ho viděl podruhé. Oproti   jiným filmům s podobnou   tématikou, kdy vetřelci z   vesmíru napadnou Zemi, je   tento laděný spíš komorně   a to je jeho velkým plusem.   Dopad invaze mimozemťanů je   vidíme prakticky jen z   pohledu jedné rodiny,   žádné velké scény   hořících měst a   nekonečných zástupů tvorů   podivných vzhledů. Ti o   sobě ve filmu nechávají   spíš jen tušit a to dělá   z filmu opravdovou lahůdku.   Mel Gibson v roli bývalého   pastora Grahama Hesse, který   po smrti své ženy zanevřel   na víru a skončil s   „praxí“, je naprosto   skvělý. Graham na rozdíl od   svého bratra nevěří, že   existuje někdo, něco na   vyšší úrovni, kdo je   může zachránit. Na konci   filmu, ale pochopí, že   znamení, která celou dobu   dostával, naznačovali cestu   k záchraně, které se   nakonec ukázala jako   skutečnou. Celý film má v   sobě krásnou atmosféru   tajemna, které zvýrazňuje   třeba i pohled na rodinu   dívající se na televizi,   kde sledují co se děje, ale   je to pohled pouze na ně a   jejich reakce, to co se děje   v televizi, na kterou se   dívají, to nevidíme. Celý   dojem umocňuje hudba Jamesa   Newtona Howarda, která je   skutečně jediněčná a   která znásobuje tajemnost   příběhu. Znamení jsou v   mnohém víc filmem o víře a   o boji víru neztratit na   jedné straně a taky víru   získat na straně druhé.   Přesto ale vrámci sci-fi je   to pro mě jeden z   nejpozoruhodnějších filmů,   jaké jsem viděl. Nepochybně   je to i díky charismatickému   Melu Gibsonovi a naprosto   přesvědčivému Joaquinu   Phoenixovi, přičemž nesmím   zapomenou na představitele   dětských rolí, kteří   dodali filmu na dojemnosti.   Krásný film, co víc dodat   ... ?