FDb.cz - filmová databáze

Opravdu blbouni ...
Film ve mně zanechal dost   rozpačitý dojem. Je v něm pár   opravdu dobrých scén a   skvělých nápadů, naproti tomu   oba režiséři nechali v ději   několik mrtvých míst, kdy   jakoby už nevěděli, co dál a   jenom nabírali dech před další   akcí. Nepochybně jsem viděl   víc daleko lepších komedií,   ale tahle byla docela   příjemným, byť zcela   nenáročným zpestřením dne.   Nebyla špatná na čtyři body,   ale zas ani tak dobrá na pět,   tak snad něco mezi tím.

Krásná nostalgie ...
Opravdu dost nostalgická   záležitost, nepochybně ale   příjemná vsuvka k večeru s   lahvinkou vína a dobrou   večeří. Podíval jsem se na   tento film hlavně z důvodu, že   je v podstatě stejně starý   jako já a tak jsem chtěl z   jakéhosi nadhledu vidět, jak   na tom jsem třeba i já. Možná   tak jako můj dojem z tohoto   filmu? Hodně dobře se na něj   dívalo a třeba se časem rád k   němu vrátím, ale pokud bude   možnost shlédnout jiný film,   určitě tu šanci využiji. Pokud   ji ale využiji, vím, že nebudu   litovat. Je to opravdu hezký,   nostalgický film, sice jinak   pojatý, jak je zvykem u   westernu, ale to mu na   příjemnosti určitě neubralo.   Snad poněkud zmatený děj a   trochu směšně smutný konec,   ale jinak opravdu pohodička.   Určitě kvůli představiteli   hlavní role a jeho   „polovičce“, ti dva byli hodně   milí, ale hlavně kvůli   představiteli kněze. Ten nám   ukázal, že být knězem může být   docela legrace a ještě se při   tom dá i něco užít. Scéna   poskytování útěchy vdané paní   a následně jejímu manželi je   opravdu nezapomenutelná.   Celkový dojem u mě tento film   řadí někde mezi tři a čtyři   hvězdičky.

Právo na existenci ... ?
První film na FDB, ke kterému   přidávám komentář je právě   tento, podle mého soudu jeden   z nejlepších sci-fi filmů,   jaké byli natočeny. Je   zpracovaný zajímavým   dokumentárním stylem, ale   zaujal mě hlavně myšlenkou,   která mnohým filmům tohoto   žánru chybí. Za ostnatým   plotem ghetta si namísto   mimozemšťanů můžeme dosadit   jakoukoli myslící životní   formu, ať už je to národ nebo   rasa a můžeme popřemýšlet na   které straně toho plotu je to,   co považujeme za lidskost a   zda, ať už stojíme na   kterékoli straně, jsme to   právě my, kdo má právo   rozhodovat o tom, co je   správné a má právo existovat a   co ne ...

Iluze dobra, pravda zla ... nebo opačně?
Když se na tenhle film   dodíváte, nepochybně zůstanete   sedět v němém úžasu jako já.   Celou dobu jsem držel palce   hlavním hrdinům, aby svou   svatební cestu přežili a   najednou v posledních dvaceti   minutách bylo všechno úplně   jinak. I když se tomuto filmu   dá vytknout pár mírně   přehnaných detailů, v nichž   zabouchnutí otevřené lebky   jako dvířek od sejfu působí   opravdu extravagantním dojmem,   v každém případě ale čas   strávený u tohoto filmu nebyl   ztracený. V hodnoceních byla   filmu několikrát vytknuta tak   trochu nečistá hra režiséra   vůči divákovi, protože ho   nechal spoustou falešných stop   a náznaků sejít z cesty, aby   ho pak v závěru ohromil   bravurním rozuzlením. Myslím,   že v podstatě každý film je   takovou malou lží a iluzí a   tahle iluze je zcela určitě   hodně povedená.

Dojímavý příběh ... a pár štěků k tomu.
Patřím k lidem, kterým psí   štěkot bez příčiny (a tím je   podle mě skoro každý štěkot)   drásá nervy a následně začne v   hlavě přehrávat všechny možné   scénáře, jak ten štěkot   ukončit. Nebudeme si   namlouvat, jak každý ten   scénář končí. Přesto musím   přiznat, že mě tento film   dojal. Ze začátku jsem sice v   každém štěku slyšel toho čokla   odvedle, ale postupem děje   jsem se nechal unášet opravdu   hezkým příběhem až k smutnému   a dojímavému závěru. Po   skončení filmu jsem byl   ochoten vzít na milost i onoho   spomínaného čokla odvedle, ale   to mě drželo jen do jeho   dalšího štěku. V každém   případě film "Marley a   já" nebyl pro mně   ztraceným časem. Nepochybně i   dík páníčkům Marleyho. Owena   Wilsona mám rád v jakémkoli   filmu a v tomhle byl obzvlášť   sympatický. Jennifer Aniston   sice zas až tak nemusím, ale   seklo jí to v každém ohledu.   Je to další film, ke kterému   se rád časem vrátím ...

Cesta zvaná Matrix ...
S největší pravděpodobností   nebude mé hodnocení Matrixu   nestranné, protože tento film   patří k mé osobní špičce v   žánru sci-fi. Celou sérii jsem   již viděl opravdu mnohokrát a   s počtem shlédnutí se vyvíjelo   i mé pochopení děje, který je   určitě aspoň na první   shlédnutí hodně těžkým   soustem. Film je prosycen   náznaky, narážkami a v určitém   smyslu i odkazy na jiné filmy,   například "odpověď je tam   venku", ve kterém   zarezonuje známá fráze Foxe   Muldera z Aktů X. Film je   celkově sbírkou různých   známých i méně známých citátů,   které se ale drží kontextu a   ve chvíli, kdy jsou vyslovená,   působí jakoby nabyli ten   opravdový smysl až v tomto   filmu. V prvním dílu jsme   svědky proměny Nea, hackera,   který celý život cítí, že něco   je jinak a hledá to, v   člověka, který je najednou   rozhodujícím článkem ve válce   se stroji a poslední nadějí   zbytku lidstva. Sledujeme ho   jak, ačkoli nevěří ve svou   výlučnost, krok po krůčku   získává víru v sebe a ve svou   úlohu v boji, který až do jeho   příchodu něměl téměř žádné   vyhlídky na úspěch. Ve chvíli,   když na konci filmu vyjde z   telefonní budky, je to už nový   Neo plný sebevědomí, který už   ví, kde je odpověď. Herecké   obsazení filmu je naprosto   skvělé, i když si u mnohých   filmů dokážete představit v   hlavních rolích jiné herce, v   tomto filmu to prostě nejde.   Představitelé Nea, Trinity,   Morphea a taky agenta Smithe   byli prostě ideální a jedinou   možnou volbou. Po trikové   stránce nepochybně působil   Matrix v čase svého vzniku   jako zjevení a myslím, že to   platí pořád. Ve filmu je   použito mnoho opravdu   originálních triků, které jsou   navíc provedeny naprosto   profesionálně a s absolutním   přehledem. V souladu s   myšlenkama vyřčenými ve filmu   můžu jenom zkonstatovat:   Matrix vám může jenom ukázat   dveře, ale projít jimi musíte   sami. Je ale rozdíl znát cestu   a jít po ní. Pokud ale po ní   půjdete v souladu s myšlenkou   filmu, nemůžete zabloudit ...

Pokračování cesty zvané Matrix ...
Mé hodnocení pokračování   Matrixu by z velké částí   opakovalo hodnocení prvního   dílu. Opět obrovské množství   kvalitní akce, skvělých   trikových záběrů a úžasné   herecké obsazení. Po trikové   stránce film nesporně   pokročil. Bojové scény jsou   skvěle propracované a pokud se   v mnohých komentářích posuzují   jako nepravděpodobné nebo   přehnané, musíme si uvědomit,   že se odehrávají v počítačovém   programu a z toho pohledu k   nim musíme přistupovat.   Návaznost na jedničku je   jednoznačně skvěle zvládnutá.   Matrix Reloaded je zcela   určitě důstojným a smysluplným   pokračováním Matrixu. Děj je   opět, tak jako v prvním dílu,   plný myšlenek a poselství,   která nás provázejí dějem a   dávají nám naději, že všechno   dopadne dobře (jak jinak ...).   Pro mně je jednoznačně Matrix   jedním z nejlepších sci-fi   filmů všech dob a to v každém   případě bez rozlišování částí.

Jak se vzorec lásky podobá šílenství ...
Po přečtení velké spousty   komentářů si chvilkama   připadám jako naprostý cvok,   že mám tenhle film opravdu moc   rád. Ale co divák, to názor a   já jsem ten svůj dostatečně   popsal v hodnoceních prvních   dvou dílů. Pokud jsem v   hodnocení dvojky moc   necitoval, tak to využiju, i   když poněkud vytrženě z   kontextu, teď - ano, miluji   tento film a chápu, že je   "opravdu podivuhodné, jak   se vzorec lásky podobá   šílenství". Revolutions   nám ukazuje posledních zhruba   24 hodin války posledních lidí   se stroji. Popisuje přípravu   armády na rozhodující bitvu,   kterou ale nemají šanci   vyhrát, a taky cestu Nea,   který ví co musí udělat a   možná tuší, co musí ztratit.   Závěrečný souboj Nea a Smithe   je naprosto dokonale   zvládnutý, Hugo Weaving v roli   Smithe je prostě fantastický.   Snad ten konec, kdy nevíme co   se vlastně stalo s hlavním   hrdinou, je trochu zvláštní,   ale snad to tak mělo být. Jak   jsem upozorňoval již v   hodnocení prvního dílu, Matrix   je pro mě jeden z nejlepších   sci-fi filmů a proto   pravděpodobně nemůžu být   nestranný a pokud jsem ve   filmu i zaznamenal nějaké   rušivé prvky, jako správný   fanda, jsem je přehlédl,   případně vydal za klady.   Myslím, že to je naprosto v   pořádku. "Správnost   rozhodnutí se potvrdí až když   ho učiníme" a já jsem   učinil rozhodnutí hodnotit   film podle svého srdce a   udělal jsem dobře.

Ano, ano, je to stále Pan Herec
Mé hodnocení se v mnohém   ztotožňuje s hodnocením   uživatele jménem René. Ač film   je opravdu jako celek krásný a   dojemný, přece je jenom   rozmělněný na jako kdyby   nesouvisející části, dělící se   na vztah muže a bývalé   milenky, vztah stárnoucího   muže a dívky, kterou má rád   jako dceru, vztah muže a psa,   a to celé je propletené   různými epizodami z jeho   minulosti a přítomnosti.   Takový trošku mišmaš, který   ale na druhé straně dopřál   možnost ukázat, co ještě pořád   v J.-P. Belmondovi je. Jeho   cesta od podnájemníka u bývalé   milenky k osamělému muži se   psem na lavičce v parku, je   opravdovým koncertem umění   Pana Herce, ze které člověka v   mnohých okamžicích až mrazí.   Chvilkama jsem se přistihl při   myšlence lítosti nad tím, jak   pan Belmondo zestárl a sešel a   jak je na tom špatně. Pak jsem   si ale uvědomil - tohle je   přece role, kterou hraje a   hraje ji s takovou   přesvědčivostí, které dokážeme   naprosto uvěřit. A tohle   dokáže fakt jen málo herců.   Jen snad škoda myšlenky filmu,   která je hodně rozevlátá a   místo toho, aby mistra   podepřela, spíš se jím nechá   unášet. Přesto je to ale   krásný a dojemný film, který   vás nutí zamyslet se ...

Necháme se nahradit ... ?
Filmy s Bruce Willisem mám   rád, možná je to tím, že Bruce   jde jenom do filmů, které mají   myšlenku, která se v dobrých   režisérských rukou má šanci   změnit v opravdovou pecku a   možná taky tím, že Bruce   Willis je prostě Pán Herec.   Film Klony, nebo spíš v českém   překladu Náhradníci nesporně   myšlenku má. Možná je trošku   okoukaná z jiných filmů a   možná taky částečně trochu   ukradená, jak už bylo   naznačeno v několika   komentářích, ale nesporně je   to myšlenka, která měla   velikou šanci na úspěch. Měla,   nebýt ovšem celé sbírky dost   nelogických detailů, které   filmu škodí a ubírají na   přesvědčivosti. Celá existence   a smysl náhradníků nejsou   dostatečně vysvětleny a tím   nastává zmatek v tom, co   vlastně mají a nemají cítit a   jaký je jejich účel. Chápu, že   někam mají jít a něco zařídit.   Pokud při plnění úkolu utrpí   újmu, jejich operátor prostě   vstane a jde si koupit jiného.   Ale například ty scény na   diskotéce jsou už jaksi za   hranicí logiky a to i logiky   sci-fi. Pokud byl náhradníkům   cizí pocit bolesti a strachu,   jak to, že jiné lidské pocity   a potřeby mají? Pak taky   jednání tvůrce nahradníků   docela postrádá logické   zdůvodnění. Je jasné, že mu   trošku hráblo, ale i šílenství   by mělo mít určitou   "smysluplnou" linii   a myšlenku. Nicméně, sice se   to kapku zamotalo, občas   přestřelilo a někdy taky   nedotáhlo, vcelku to byla   příjemná podívaná. Nechybně   hlavně dík Bruce Willisovi,   být v hlavní roli někdo jiný,   pravděpodobně by film klesl o   několik příček níž. Bruce film   podle svého zvyku podržel,   bohužel film moc nepodržel   jeho. Mé hodnocení kolísá   někde na pomezí 6*-8*, ale   spíš tíhne k šestce.

Ach jo, příliš vysoké cíle ...
Myslím, že jakýkoli film s   Melem Gibsonem v hlavní roli   musí být skvělý. Já jsem zatím   ještě neviděl film, ve kterém   by Mel na to neměl. Odplata je   film nepochybně dost   drastický, jak to koneckonců   chodí ve světe různých mafií a   jiných pochybných spolků, ale   zároveň je odlehčený velkou   spoustou hlášek, které   jakoukoli drsnou scénu položí   spíš do komediální úrovně.   Příběh zrady a následné   odplaty není žádnou novinkou,   Porter je ovšem z těch hrdinů,   kteří se nejdou mstít jen tak   pro nic za nic, ale mají i   určité zásady a spíš než o   mstu jde o princip. A tak i on   chce dostat zpátky jen to, co   mu patří. Hezky je to vidět na   scéně, kdy rozstřílí kufr   mafiána a ten se stěžuje, že   jen ten kufr s prádlem je   dražší, než těch 130 tisíc, po   kterých jde. Porter ho opraví,   že jen 70 tisíc. I když na   konci získá víc, bere to jen   jako kompenzaci toho, že   nemohl v poklidu loupit, ale   musel se otravovat s   všelijakým zabíjením a   podobnou dřinou. Je docela   fajn, jak se zápletka   skomplikuje i tím, jak po něm   jdou různé skupiny lidí, kteří   by vlastně měli stát proti   sobě a z nichž minimálně   policie by měla být s hlavním   hrdinou. On se jich ale   prakticky všech zbaví velice   svérázně. Hodně jsem se u   tohoto filmu bavil, pokud je   možné se bavit tím, že někdo,   kdo momentálně zhodou   okolností nemá u sebe   zapalovač, skončí s kulkou v   hlavě. Ovšem ten, kdo mu tu   kulku tam umístnil, to udělal   s tak dokonalou grácií, která   z tohoto filmu dělá skutečný   zážitek. Závěrečná hláška -   „Uzavřeli jsme dohodu, když   ona skončí s prostitucí, já   přestanu střílet lidi. Možná   jsme si dali příliš vysoký   cíle.“ - je úžasným   zakončením. Je to prostě další   „Melovka“ s myšlenkou a   smysluplným dějem, která vás   pobaví a zaujme.

"Zlaté časy" inkvizice ...
K filmu jsem přistupoval už   poněkud ovlivněný několika   komentáři, které mi   napovídali, že mám čekat spíš   průměrný zážitek. Opak je   pravdou, tenhle film daleko   překročil má očekávání. Nechal   jsem se naprosto unést dějem,   který ukázal temno středověku   se vším, co k němu patřilo.   Doba, kdy církev byla v centru   všeho a kdy pro udržení své   moci neváhala používat těch   nejkrutějších metod byla   nepochybně ještě těžší, než   ukazuje tento film a než vůbec   může ukázat jakýkoli film. Je   to opravdu silný příběh   člověka, který se díky lásce   dostane na okraj společnosti a   tak z určitého nadhledu vidí,   jak doba mění lidi a jejich   postoje. Díky zášti bývalého   adepta na místo kata se   odstartuje hon na kacíře,   který se po příchodu   španělského inkvizitora   rozběhne rychlostí, kterou již   nejde zastavit. Smutný, drsný,   ale nesporně krásný film. Snad   ten konec, kdy se hlavní   hrdina bude muset rozhodnout a   taky rozhodne, byl něčekaný,   ale šťastné konce jsou jenom v   pohádkách. Představitelé   hlavních rolí byli skvělí,   hlavně onen spomínaný adept na   místo kata byl ve své zášti a   nenávisti fakticky   nepřekonatelný a španělský   inkvizitor dělal skutečně   "čest" svému oboru.   Abych ještě zmínil hlavního   hrdinu a jeho manželku, oba   byly tak naprosto přesvědčiví,   že jsem hlavně ke konci trnul,   aby se ze všeho šťastně   dostali a žili šťastně až ...   Jenže, bohužel, šťastné konce   jsou jenom v pohádkách. V   každém případě pro mně byl   tento film úžasným zážitkem,   ke kterému se rád opět vrátím.

Znáte mé metody, Watsone ...
Tento film je pro mně velkým   překvapením a to příjemným.   Kdo by čekal klasický příběh   Sherlocka Holmese, byl by na   jedné straně sklamaný, ale na   druhé straně by to sklamání   bylo vyvážené opravdu skvělým   příběhem. Guy Ritchie vložil   do příběhu prvky poměrně   moderní, ale žádný z nich   nepůsobí nevhodně. Hlavním   postávám se nedostává moc těch   vlastností, které je   charakterizují v díle Sira   Arthura Conana Doyla a mnohé   vlastnosti mají zcela   překvapivě nové (kupříkladu   Watson není jen nemotorná část   týmu, která slouží jen na   zvýraznění geniality Sherlocka   Holmese, ale chlapík, který je   neméně akční jako Sherlock a   dokáže to pěkně roztočit),   přesto ale film nepostrádá   kouzlo   "sherlockovských"   příběhů ani kouzlo staré   Anglie. Neméně zajímavá je   triková část filmu, kde krásně   vidíme Londýn v době, kdy se   stavěl Tower, jsou to opravdu   hezky udělané scény. Docela   dobře jsem se pobavil i když   je film podstatně méně   mysteriózní a krimi, než je   uvedeno v popisu a hodně   komediální, což naproti tomu v   popisu vůbec není, ale co je   jeho velkým plusem.   Představitelé hlavních rolí   jsou skvělí, zvlášť Robert   Downey Jr., představitel   Sherlocka Holmese. V každém   případě se těším na dvojku,   jen aby to nedopadlo jak   většina pokračování ...

Cesta časově nenáročná ...
Po celou dobu sledování tohoto   filmu jsem byl na vážkách, jak   ho budu hodnotit. Nesporně má   zajímavý námět, který ale   výrazně nevybočuje ze   zaběhnutých kolejí žánru.   Filmu trochu ublížili poměrně   slabé herecké výkony, snad   částečně s výjimkou   představitelů otce a jeho syna   z budoucnosti, a taky chvílemi   dost nelogické jednání postav.   Přesto mě ale film docela   zaujal. Určitě jsem se u něj   nenudil, což se mnohdy stane u   filmů s hvězdným obsazením a   režií.

... a Terminátor vystoupil z ohně.
Hodnocení prvního dílu   Terminátora začnu nezvykle   zmínkou o knize. I když kniha   Terminátor poprvé vyšla rok po   natočení filmu, zcela   evidentně vycházela ze   scénáře, takže klidně můžeme   vycházet z toho, ze se jedná o   další případ, kdy byl podle   knihy natočen film a to se   všemi z toho plynoucími   důsledky. Pravděpodobně není   dost dobře možné, aby film   natočený podle knižní předlohy   zcela vystihl všechny   podstatné rysy příběhu. Tak to   je i u Terminátora. Ve filmu   jsme oproti knize ochuzeni o   myšlenky, které se ženou   hlavou hlavních hrdinů a taky   o způsob "myšlení"   Terminátora, což filmu ubírá   na působivosti. Nicméně podle   mého názoru patří tento film   mezí klenoty sci-fi a i když   jsem ho shlédl opravdu mnoho   krát, nikdy jsem se u něj   nenudil. Na tu dobu skvělé   efekty jsou sice dnes už   trochu k pousmání, ale přesto   musím a velice rád souhlasit s   mottem, kterým vzdali autoři   knihy Terminátor hold   režisérovi filmu: "   Věnováno Jamesi Cameronovi,   který první uviděl   Terminátora, jak vystupuje z   ohně."

... a Terminátor se vrátil do ohně.
Zcela souhlasím s názorem,   který již byl vysloven v   několika komentářích, že   Terminátor 2 je opravdu   zdařilým pokračováním   "jedničky", což je u   pokračování úspěšných filmů   spíš výjimka než pravidlo. Po   trikové stránce je na daleko   vyšší úrovni, je vidět, že   když Cameron dostal do rukou   nejnovější vymoženosti   techniky, využil je v nejvyšší   možné míře. Pokud bych něco   vytknul, tak jenom to, co u   prvního dílu - pokulhávání   děje za knižním zpracováním,   ale jak jsem již psal v   "jedničce", to jinak   asi ani nejde. Jinak ale ve   mně naprosto převládá ten   nejlepší dojem a úcta k Jamesu   Cameronovi za tento úžasný   příběh. Terminátor, a to oba   dva díly mají u mě navždycky   ty nejvyšší příčky v   hodnocení, jako jedno z   nejlepších sci-fi všech dob.

Pozor na neznámé slečny, kromě jiného ...
Pokud si myslíte, že jste   někdy v životě zažili den   blbec, ve kterém se vám   nedařilo nic, na co jste sáhli   a který se vám svou   výjimečností vryl navždycky do   kůry mozkové, tak po shlédnutí   filmu U-Turn svůj názor, na   to, co je to den blbec, budete   muset kompletně přepracovat.   Hlavní hrdina Bobby jede   vyprahlou Arizonou splatit   svůj dluh, nechce totiž přijít   o další prsty na rukou,   ustřihli mu už dva a to mu   stačilo. Ale cítí se poměrně   dobře, vrátí prachy a začne   nový život. Když mu ale   nedaleko zapadlého městečka   vybouchne chladič, začne se   série neuveřitelných náhod,   které mu nedovolí opustit   město, které se čím dál víc   začne jevit jako osudová past.   Opravdu neuvěřitelný film,   který mě doslova do posledních   vteřin držel v napětí. Držel   jsem Bobbymu palce, aby se z   toho dostal, protože v podání   Seana Penna to je opravdu   sympatický chlapík, ale scénář   si dal za závazek ukázat   všechny nejnemožnější situace,   jaké se dají vymyslet. A tak   je Bobby několikrát během   filmu těsně předtím, než se   dostane ze šlamastiky opět   zatažený do dalšího kola a to   takovým způsobem, že ho prostě   nemůžete nelitovat.   Pochopitelně, že setkání s   osudovou ženou v podání   Jennifer Lopez je urychlovačem   jeho cesty ze dna až za   hranici, kdy není možno se   vrátit. Všechny role byli   zahrány s naprostou   přesvědčivostí, Bob Thornton   jako automechanik neměl chybu   a Jon Voight jako starý žebrák   se svou moudrostí byl úžasnou   mezihrou ve chvílích malého   oddechu před další akcí.   Celkově byl pro mně film   opravdu příjemným společníkem,   který mě přinutil k   rozhodnutí, že auto si nechám   opravovat pouze v   autorizovaném servisu a nikdy   nepomohu neznáme slěčně s   věšením záclon ... :-)

Parádně časovaná zábava ...
Za sebe můžu říct, že jsem se   parádně pobavil. Pokud se nad   filmem nebudu moc zamýšlet a   hledat "mouchy",   musím říct, že film neměl   chybu. Jistě pokud bychom   hledali, našli by jsme několik   míst, které by nám ve   skutečném cestování v čase   neprošli, ale my naštěstí této   vymoženosti nikdy nedosáhneme,   tak se můžeme aspoň bavit tím,   jaké by to třeba mohlo být.   Jak se rozvíjelo neskutečné   prolínání minulosti a   budoucnosti a jejich možných   (a nemožných) eventualit,   opravdu jsem se chvilkama   málem zvedal ze židle. Jen   škoda, že konec, závěrečné   finále, které mělo šanci být   skvělé, se už tvůrcům poněkud   nepovedlo. V každém případě je   to film, ke kterému se rád   vrátím.

Já jsem redbul, ty jsi redbul ...
Ano, ano a opět a ano - Jim   Carrey je prostě jednička!   Tuhle komedii jsem viděl už   několikrát a pokaždé mě   dostane do stavu totálního   kolapsu hraničícího s   histérií. Scénou ve   videopůjčovně se odstartuje   opravdová smršť situací, ve   kterých Jim exceluje. Když   příjdou Carlovi přátelé do   jeho bytu a najdou ho v pozici   dokonale sešlé mumie s   roztomile poletující muškou,   to už zpravidla vůbec nemůžu   ovládat své chování. Tuhle   scénu můžu vidět stokrát a   stokrát vybuchnu do totálního   smíchu. Podobných scén s   podobným výsledkem je ve filmu   opravdu hodně. Jim opět   potvrdil, že je komikem   velkého formátu. Zároveň s   komediálním prvkem je ve filmu   zastoupená i velice hezká   romantická linie, což filmu   dodává na přitažlivosti. Zooey   Deschanel je roztomilá, skvělý   Jimův protipól, tahle role je   pro ni nepochybně velkým   plusem. Celkově se snad už ani   nedá říct, že jsem se bavil,   to byla naprostá orgie smíchu,   neartikulovaných výkřiků a   neovládatelných pohybů. Pokud   by se to u tohoto filmu stalo   jen napoprvé, dalo by se to   pochopit. Pokud se to ale   stane vždycky, když si ho   pustím, může to znamenat jen   to, že jsem buď blázen, anebo   je tahle komedie naprosto   skvělá. Ano, ano a opět ano -   Jim Carrey je prostě jednička.   Já jsem redbul, ty jsi redbul   a Jim je nepochybně taky   redbul, ale ten nejlepší!

Co tedy hýbe opravdu světem?
Film skončil, závěrečné   titulky se zastavili a já   hleděl na tmavý monitor a   přemýšlel o filmu, který mě   naprosto dostal. Nejsem   věřící, víra v jakékoli   božstvo je mi naprosto cizí,   jako pravděpodobně každému,   kdo má určitý přehled o   dějinách a o úloze náboženství   v nich. Tento film není ale o   bohu, i když se toto základní   téma line celým příběhem. Je o   touze, o nesplněných snech na   jejichž splnění již není čas a   o přemítání nad tím, jestli   věřit v něco tak zjevně   nesmyslného, jako je skvrna na   zdi a co lidem věřícím v ten   "obraz" navrací   zdraví, řeč i zrak. I když   nakonec je pravda přece jen   přijatelnější, zůstává otázka   zda síla víry přece jenom není   tím, co hýbe světem. Opravdu   je to krásný film, nejen dějem   samotným, ale i způsobem,   jakým byl natočený a v   neposlední řadě i sympatickým   obsazením. Ač jsem toho napsal   poměrně hodně, stejně nemám   slov ...

Jsou znamení, která musíme poslechnout ...
Když jsem film viděl poprvé,   byl to pro mě velký zážitek.   Na mém pocitu se nic nezměnilo   ani když jsem ho viděl   podruhé. Oproti jiným filmům s   podobnou tématikou, kdy   vetřelci z vesmíru napadnou   Zemi, je tento laděný spíš   komorně a to je jeho velkým   plusem. Dopad invaze   mimozemťanů je vidíme   prakticky jen z pohledu jedné   rodiny, žádné velké scény   hořících měst a nekonečných   zástupů tvorů podivných   vzhledů. Ti o sobě ve filmu   nechávají spíš jen tušit a to   dělá z filmu opravdovou   lahůdku. Mel Gibson v roli   bývalého pastora Grahama   Hesse, který po smrti své ženy   zanevřel na víru a skončil s   „praxí“, je naprosto skvělý.   Graham na rozdíl od svého   bratra nevěří, že existuje   někdo, něco na vyšší úrovni,   kdo je může zachránit. Na   konci filmu, ale pochopí, že   znamení, která celou dobu   dostával, naznačovali cestu k   záchraně, které se nakonec   ukázala jako skutečnou. Celý   film má v sobě krásnou   atmosféru tajemna, které   zvýrazňuje třeba i pohled na   rodinu dívající se na   televizi, kde sledují co se   děje, ale je to pohled pouze   na ně a jejich reakce, to co   se děje v televizi, na kterou   se dívají, to nevidíme. Celý   dojem umocňuje hudba Jamesa   Newtona Howarda, která je   skutečně jediněčná a která   znásobuje tajemnost příběhu.   Znamení jsou v mnohém víc   filmem o víře a o boji víru   neztratit na jedné straně a   taky víru získat na straně   druhé. Přesto ale vrámci   sci-fi je to pro mě jeden z   nejpozoruhodnějších filmů,   jaké jsem viděl. Nepochybně je   to i díky charismatickému Melu   Gibsonovi a naprosto   přesvědčivému Joaquinu   Phoenixovi, přičemž nesmím   zapomenou na představitele   dětských rolí, kteří dodali   filmu na dojemnosti. Krásný   film, co víc dodat ... ?