FDb.cz - filmová databáze

Vlastně ani nejsem schopen   říci, proč ten film má u mně   takové místo. Pravda,   nedosahuje takových rozměrů   jako Mlčení jehňátek, ale to   ani jeho knižní předloha   nedosahuje těch rozměrů.   Knížka je zajímavá, nepíši   pěkná, krásná, úžasná,   "jen" zajímavá, ale   oproti filmu málo střízlivá:   představa 13ti letého chlapce   rozsekávajícího samurajským   mečem řezníka mi připadá   přitažená za vlasy, proto   musím vyzdvihnout tvůrce   tohoto filmu, že se to celé   odehrává až v dospělosti   hlavního protagonisty. Škoda   ale, že právě vyzdvihnutí   tvůrci z filmu odstranili   pasáže klidu na zámku malíře   Lectera (strýce H.), paní   Murasahi s její pomocnicí Čijo   (pamatuji si to jméno dobře?)   společně strávené s ještě   nevraždícím Hannibalem. Dodalo   by to filmu protiklad k   následnému vraždění, byl by to   zajímavý kontrast - klid a mír   oproti systematické likvidaci   a neklidu. Co mi ale vysloveně   drásá nervy při sledování je   zvýraznění některých zvuků, a   mnohdy nesmyslných: budoucí   vraždění jdou zabít   Hannibalovu sestru Míšu, záběr   ukazuje detailní pohled na   sekyru (či nějaký takový   nástroj), se kterou si jeden z   budoucích vrahů pohravá a točí   s ní. Vtom momentu otočení   sekyry slyšíme zvuk (nutno   brát mé následné popsání s   notnou dávkou nadsázky)   připomínající sypání   železářství, které má značit   svist sekyry. Hrůza. Nebo   řezník se napije a zvuk   připomíná chlemtání stáda   prasat u koryta (opět drobná   nadsázka). Hrůza. Nicméně film   jako celek není tak otřesný   jako některé zvukové efekty   jeho.

Nač ten vzruch kolem?
Bohužel u této trilogie   (nehodnotím tedy jen tento   díl, ale celou sérii) nejevím   takové nadšení, jako jiní.   Když jsem si po letech přečetl   celou trilogii a záhy se na ní   podíval, byl jsem na   rozpacích: líbilo se mi to   jako upřesnění podoby   prostředí, ale tím se mi výčet   toho, co se mi líbilo   vyčerpal. Při dívání se jsem   si kladl otázky typu: proč tam   dal (režisér či scénarista)   toto a naopak toto ne, proč   tam je tohle, když to Tolkien   nenapsal a proč tam není   tohle, když to autor napsal   apod. Já vím, že úkolem filmu   není na plátno zkopírovat   nezměněný text knihy, ale když   něco točím podle knihy, pak by   natočené nemělo jít v   některých případech vysloveně   proti literární předloze, či   ano? Co mi vysloveně lezlo na   nervy byly často režisérem   užívané detailní záběry na   věci, které by snesly nebýt   detailně zabírány, viz. př.   Frdodo jde ze schodů za   Galadriel a detailní záběr na   nohu sestupující ze schodu aj.   V rámci bitev se mi některé   detailní záběry a jejich části   až slily dohromady, takže ani   nevím, co jsem v tom kterém   záběru viděl, jen vím, že   bitevní scénu. A takové trochu   hloupé záležitosti jako   Legolas na štítboardu jedoucím   ze schodů a střílícím   skřety... No, jak jsem psal,   nádherná výprava a co dál?!

Na tomto zajímavém filmu mi   několik věcí nesedí: 1)   bohatá, zajištěná nyní i v   budoucnosti, distingovaná   dívka se rozhodne pro miláčka,   který dle svých slov ani neví,   co bude zítra (jídlo, střecha   nad hlavou apod.) a 2) až   trapná skoro černobílost   bohatých-černých vs.   chudých-bílých - rozmněj   bohatých nafoukaných, bohatých   nudných nebavících se,   bohatých čekajících na ty,   kteří je naučí, co je to život   a jeho užívání si vs. chudých   správných, chudých vědících,   jak si užívat života, chudých   ohleduplných atp. Pro příklad   uvedu "nádherný"   záběr: Rose s Jackem skutečně   bavící se v podpalubí při   skotačení na irské rytmy,   střih a záběr na unuděné   jedince rozebírající za zvuků   nemastné neslané komorní hudby   výklad nějakého zákona, střih   a opět bujaře se bavící   společnost chudých   utiskovaných v třetí třídě.   Další příklad: darebák   (desetkrát podtrženo) bohatý   snoubenec jemné Rose, proti   němu ohleduplný, citlivý, ale   hlavně chudý Jack. Proč si   Rose nenašla někoho třeba z   druhé třídy? To by nebylo   možné ukázat takový rozdíl.   Vrátím se k bodu jedna   uvedeném shora: asi budu   někomu, asi většině, připadat   jako cynik nebo náfuka či tak   nějak (aťsi!), ale i kdybych   se stokrát, tisíckrát   zamiloval do sebechudšího   někoho (a já byl z oné   pomyslné první třídy), pak by   mne nikdy, když by mi   nedokázal nabídnout bytelnou   střechu nad hlavou,   pravidelnou a vydatnou stravu   a trochu čistého oblečení,   nedokázal odradit od faktu   vzít si, i kdybych ho   nemilovala stokrát, tisíckrát,   bohatého, který by mi uvedené   nabídnout dokázal. Proč? Láska   mne nenakrmí, láska mne v zimě   sice krátkodobě zahřeje, ale   nezahřeje mne pernamentně na   několik měsíců trvání zimního   období, láska mne neobleče.   Rozhodování dilematu zda-li si   vzít nesympatického bohatého   nebo sympatického chudého by u   mne nebylo dlouhého trvání.   Ono by to chvíli bolelo, ale   po čase by to přešlo.
Nicméně po výčtu věcí,   které mne dost na tomto filmu   vadí (je to to správné slovo?)   se přiznám, že kvůli   prostředí, kde se děj   odehrává, se mi tento film   líbí. Líbí se mi s jakou   pečlivostí režisér vybíral   herce podobné skutečným   pasažérům, s jakou pečlivostí   dbal i na drobné detaily v   rekvizitách, které jsou třeba   jen v pozadí a skoro   neviditelné. Tedy, když   odmyslím mně nesympatické   postavy ještě dívenky bohaté   Rose Jsemtaktrochulehcenaivní   a chudého klaďase Jacka   Vímsivkaždésituacirady, pak je   to zajímavá podívaná. Nicméně   chápu, že jen na nezáživné   ukazování každodenního života   na parníku a poté jeho   klesnutí ke dnu by do kina asi   tolik lidí, kolik jich přišlo,   nepřišlo. Zvlášť s takovým   časovým rozpětím, jaký tento   film již má.