FDb.cz - filmová databáze

Heuréka! Pláče, květina pláče...
Jedna z nejlepších   komedií-neotřelá zápletka,   secesní Praha a skvělé výkony   pánů herců, leckteří už mezi   námi bohužel nejsou. Lehce   namyšlený detektiv Carter (s   dary od přátel Edisona,   Rentgena nebo Lasera), lidový   komisař Ledvina   (Pampeliškovýho? Co mě tady   ještě čeká?),roztomile naivní   Květuš (co štrůdl sama   vinula), smyslná žena dvou   tváří-Karin, noblesní baronka   Thunová, stařičký profesor   Boček (trvale obcující s   květenou českou) a především   ďábelský zloduch Kratzmar - co   dodat, skvělá vtipná parodie,   která vždycky pobaví.

Drsný a zároveň dojemný příběh   pěkné, pracovité, ale chudé   svobodné matky z Valašska za   1.republiky. Tento hornatý   kraj nabízel obyčejným lidem   hodně dřiny a málo radosti. A   když starší a bohatý sedlák   Podešva nabídl Františce ruku   i domov, myslela především na   budoucnost svého nemanželského   Metudka. Ale netušila, že   Podešvovi bude jen posluhovat   a hlavně poslouchat-ani   chlapce neměl rád a se služkou   se dál pelešil. Boží mlýny   však melou i v tak zapadlém   koutě, Františka se vrací i se   synkem do rodné chalupy a   nešťastnou náhodou-nikoli   úmyslem- uhoří ve stodole   chamtivý sedlák a jeho   nenávistná milenka Rozina...   Spíš by mě zajímalo, jaké by   měl tento příběh pokračování??   Byla by Františka uznána   vinnou nebo by se zaslouženě   dočkala dědictví po lakomém a   nevěrném muži, kterému byla   hodnou ženou?

Co to může bejt za rodinu,když matka jezdí načerno
Velmi úspěšné pokračování   Dovolené s Andělem, žádná   nastavovaná kaše, opět vtipné   přestřelky, humorné zápletky,   nabručený J. Marvan, dobrák J.   Kemr se svou nafrněnou   Máničkou-S. Zázvorková, krásná   M. Dvorská a vykutálený   všudybyl Puleček- R. Deyl ml.,   prostě nenáročná komedie v   nádherném prostředí Tater. I   když původně Gustav vůbec jet   nechtěl a vlastně se   "obětoval" kvůli   synovi, stejně si to sáňkování   s Vyhlídkou hodně užili. I   přes velké fiasko, způsobené   p. Kolesárovou, se nakonec   seznámil s tou pravou Věrou   svého syna a odnesla to jen ta   beranice...

Ještě nikdy jsem netančila s králem...
Exotický Siam konfrontovaný   starou dobrou Anglií, tradiční   a přece osvícený král Monghut,   stále mocněji přitahován nejen   krásou, ale především   nespoutaností ovdovělé   učitelky Anny a nádherná   romantická scenérie dálného   východu- všechno správně   namixované s několika   osudovými okamžiky, kdy   stabilita země a bezpečnost   krále visí na vlásku. Také   bičování, trest smrti za   veřejný projev náklonnosti   nebo harém plný manželek a   konkubín byl pro Evropany   těžko stravitelnou   skutečností. Oproti knižní   předloze podle skutečného   příběhu britské učitelky mě   okouzlující Anna v nádherných   šatech zaujala daleko více,   třebaže kniha byla daleko   pikantnějšího rázu a nikdy si   tento romantický a zároveň   krutý snímek nenechám ujít.

Černobílá Babička režiséra   Čápa je pravda klasika,   nicméně mi osobně připadá   hodně dramatická, až   divadelní. V této verzi se   objevila spousta osobností   prvorepublikového   herectví,některé výstupy však   přímo kopírují divadelní   patos. Raději mám   Babičku-Jarmilu Kurandovou,   ale i na Terezii Brzkovou se   čas od času ráda podívám,   nejvhodněji byla v obou   filmech obsazena role   kněžny-vznešená a chladná   Marie Glázrová i noblesní a   lehce citovější Květa Fialová.

Jsem moc ráda, že se v záplavě   "superstárů, různých   výměn rodinných příslušníků   nebo randících farmářů",   jimiž nás střídavě oblažuje   Nova i Prima, znovu objevila   vtipná soutěž, moderovaná   kultivovaným Janem Rosákem-   zvláště, když už nám zatrhli   kvůli financím i Anežku   Českou... Těšila jsem se na   první díl staronového   Videostopu a nebyla jsem, věru   zklamaná. Štramácký Rosák   nestárne- pouze zraje, otázky   jsou mazané, jak mají být,   soutěžící přiměřeně znalí   filmu a úvodní herci- J.   Jirásková, J. Kretschmerová a   B. Klepl se svého úkolu   poradit i zmást, zhostili na   výbornou. Docela by mě   zajímalo, jakou sledovanost   měl tento úvodní díl a velmi   pozitivně také hodnotím   reprízování v následujícím dni   (super pro nás, pracující v   nepřetržitém provozu). Jen tak   dále, Barrandove!

Vyumělkovaná pohádka
Taková nemastná-neslaná   pohádka na klasické motivy   Boženy Němcové. Nějak mi   strnulý O. Vízner v roli krále   Jiříka nesedí, stejně jako   patetická D. Patrasová, která   mi po celou dobu připadá, jako   když něco vysvětluje žížale   Jůlii...
A zpomalená   vypravěčka D. Veškrnová   promlouvá k nechápavým žákům   zvláštní školy- obecně se k   pohádkám 70. a 80. let ráda   vracím, ale tuhle už víckrát   nemusím.

Nižší hodnocení už nelze   dát-šmírování, byť dobrovolné   (a za peníze), naprostá ztráta   soukromí, opilecké výstupy,   ponorková nemoc, lechtivé   laškování mezi sledovanými...   Na konci úžasná odměna pro   jednoho vyvoleného-za jakou   cenu?? A ty peníze-nedaly by   se využít smysluplněji a   užitečněji?

Další pohádkový paskvil, na   kterém se "podíleli"   i tak vynikající herci jako   J.Bohdalová, V.Postránecký   nebo S.Skopal. Vždyť učinkovat   v takových "rádoby   pohádkách" nemají   zapotřebí... Bída, co si jde   nastrouhat křen, patrně čeští   chasníci Lukáš a Jáchym, tak   kde se (nejspíš v českých   zemích) vzal hrabě Oto von   Pintoff s dcerou Claudií a ta   neuvěřitelná scénka v úvodu-   tak nějak se u nás v 90.   letech tunelovaly kampeličky   (když mi dáte svoje peníze,   tak vám je znásobím)! A ty   mrtvoly v otevřených rakvích?   Kde je konec nádherným   pohádkám z tolik propíraných   "totalitních" let -   zlatá Pyšná princezna,   Zlatovláska nebo S čerty   nejsou žerty! Škoda finančních   prostředků na podobné filmové   škváry typu Boháč a chudák, O   Nesytovi...

Poněkolikáté jsem se dnes opět   pobavila u báječné, výpravné   komedie s E.Murphym v hlavní   roli. Pohádkově bohatá   fiktivní země v Africe,vcelku   slušně vychovaný a samostatný   královský synek s rozhýčkaným   společníkem a jejich společná   "mise" do země   neomezených možností za tou   nejvhodnější nevěstou... Film   je prošpikován vtipnými   dialogy, humornými scénkami i   nádhernou výpravou-jako   oddechovku vřele doporučuju.

Ukradli mi mého kradeného Budhu...
Ukradeným Budhou z nepřístupné   Anglické národní banky začíná   báječná bláznivá komedie CESTA   KOLEM SVĚTA..., která je   poněkud odlišná od předlohy J.   Verna, ale přesto si myslím,   že je velmi zdařile   zpracovaná. Introvertní   gentleman-vynálezce Phileas   Fogg se dostane do ostré   rozepře se zkostnatělým   ministrem věd, lordem   Kelvinem, končící fantastickou   a neuvěřitelnou sázkou. Velmi   nápaditým a vtipným způsobem   se angažuje   "anglický" sluha v   podání J. Chana a v Paříži se   k této dvojici připojí sice   nepozvána, přesto neústupná,   půvabná Monique. A tak   pokračuje dobrodružná a   nebezpečná cesta Tureckem   (malá, ale zdařilá role   senátora Arniho v roli prince   Hapiho), kolonizovanou Indií   až do Passepartouvy rodné   Číny. Zde se Phileas náhodně   dovídá, že oba společníci   vlastně využili jeho sázky ke   splnění svých snů a velmi   zklamaný odchází sám. I přes   toto nedorozumění jej přátelé   v San Francescu naleznou (i   jako žebrák je neschopný) a   přes všechny nástrahy   (generálka Fangová, policejní   komisař Fix, který neumí   zneužít zákony ke svému   prospěchu), kladené lordem   Kelvinem, skutečně dokončí   plánovanou cestu kolem světa v   stanovené lhůtě. Sázku   vyhrají, Phileas nejen   procestuje svět a stane se   ministrem věd, ale získá   nového přítele a najde i   lásku. Tento film hodnotím   maximálně-jde o velmi zdařilou   rodinnou komedii a že se   odlišuje od románu? A kolik   vynikajících filmů je natočeno   přesně podle knižní   předlohy???

Nemastná, neslaná prý komedie,   kterak lékař-gynekolog v bílém   plášti neustále pobíhá mezi   hysterickou manželkou a   naštvanou milenkou, kterou   nevědomky přivedl do jiného   stavu. Říkali tam gynekolog,   že? A zapomněl, že ji vlastně   vysadil antikoncepci, že? No,   k popukání!! Komedii vidím   úplně jinak, 3 body dávám jen   díky hlášce milenky Kláry,   přistižené mladinkým   strážmistem při dopravním   přestupku " Víte, pane   majore..." a báječné   tchýni (I.Janžurová) a jejímu   zvolání: Ku.va, zas mi leze v   tom záhonu...

Příjemná filmová romantika   konce 70. let, o níž se lehce   otřel hororový příběh o Jacku   Rozparovači... Naprosto   nechápu komentář =hachle= o   nevhodnosti uvedení filmu v   odpoledních hodinách- co tam,   proboha, bylo tak závadného   nebo pobuřujícího, aby to TV   odvysílala ve večerních   hodinách? Náznakové mihnutí   nože, stěny pomazané   "krví", no jedině   snad ta replika uťaté ruky,   ale kdyby se ten magor z   Londýna nedostal ve stroji   času do Ameriky, nevzniknul by   ani tento snímek. Myslím, že   dnešní mládež, odchovaná   Terminátory, Predátory nebo   Freddym, se nad   "brutalitou" tohoto   dnes téměř pamětnického filmu   jen ušklíbne. Jinak trocha   nostalgie v tolik módní trvalé   a nabíraných rukávech...

Docela uvěřitelný kriminální   případ (možná i natočený podle   skutečné události), kde   povětšinou sportující nebo   osamělé mladé ženy, vracející   se tmavou nocí, přepadává   vraždící úchyl. Méně   uvěřitelný je počet   kriminalistů, věnujících se   tomuto jedinému případu- jako   by se celkem nic jiného nedělo   a nejméně uvěřitelná je   hysterická (ani ne tak   zarmoucená) představitelka   Patricie, sestry zavražděné   fotografky. Zato p. Karpíšek   (Opatovský) se podle mě   zhostil své největší (záporné   a odporné) role tak dokonale,   že to chudák "měl na   tapetě" po zbytek   života...
Svižná   detektivka, na kterou se   vždycky ráda podívám.

Sjednotitel mongolských hord
Výpravné i když zkreslené   dobrodružství nejslavnějšího   Mongola, který si na své   dobyvačné expanzi podmanil   kmeny střední Asie, tatarské   hordy, Persii i část Číny.   Historický snímek 60. let   oplývá výpravností a   honosností již tehdy vyspělé   Číny a mongolského vůdce   představuje jako dosti   osvíceného vladaře rozlehlé   říše. Charismatický Omar   Sharif v roli neohroženého a   ve filmu poměrně spravedlivého   Čingischána, jeho věrná žena   Bortei- Francoise Dorléac   (tragicky zesnulá sestra   slavné Catherine Denevue) a   holohlavý pobočník Telly   Savalas jsou hlavními tahouny   této válečné podívané. Velmi   zajímavou postavou, která   předběhla učeností i důvtipem   svou dobu, byl Kam Ling-   skvělý James Mason- pobočník   líného, uskuhraného, ale   mazaného čínského císaře.
Dobrodružný film čerpající   sice z minulosti, ale pro   efekt se tolik nedržící   historických faktů (ale k tomu   jsou přece dokumenty) tento   snímek měl hlavně pobavit a to   se povedlo.

Průměrný thriller místy až   hororový, dvě naprosto odlišné   bohyně pomsty (navenek křehká,   ve skutečnosti tvrdá jako   diamant) blonďatá Sharon a na   pohled temná (v nitru však   velmi labilní a zranitelná)   Isabel a jejich osudový muž -   no, zkrátka nevyplácí se   najednou rozeštvat si manželku   i milenku... Docela zajímavý   námět, ovšem některé scény   lacině sklouznou k podprůměru,   obě celebrity (S.Stone i   I.Adjani) se objevily v   daleko, daleko hodnotnějších   snímcích.

Volání divočiny...
Velmi dobrodružný a často   nebezpečný život v rozsáhlých   afrických savanách vedli   manželé Adamsovi (mimochodem   světoběžnice Joy se narodila v   Opavě). Svůj život, volný čas   i finanční prostředky zcela   zasvětili ohroženým zvířatům,   zejména kočkovitým šelmám v   Africe. Bojovali s pytláky,   nepřízní osudu i úřadů, ne   vždy jejich ohromné úsilí   došlo naplnění.
Nejznámějším příběhem se   stal ten o lvici Elze a jejích   mláďatech, která se narodila v   Národním parku v Keni.
Odpočinkový rodinný snímek   pro sváteční odpoledne.

Zuzanko,my dvě se od nikoho bičovat nenecháme...
No, režisér Troška už má   zřejmě nejlepší (filmová) léta   za sebou, 100% se vyčerpal na   letních komediích v jihočeské   vísce, ale oproti děsným, až   stupidním Kameňákům, je   nesmělý, trochu popletený   doktor Dobešek příjemným   překvapením. A jak nemusím Evu   Holubovou, tak její   tchýně-sekernice tady byla   perfektní, proutník Langmajer   už trochu omšelý, ovšem   šarmem, glancem i vtipem   jednoznačně zabodovala   primadona Adéla Gondíková!   Sice jsem moc nepochopila, čím   ten kudrnatý ňouma zaujal   nejkrásnější letušku ve   střední Evropě, ale jako na   letní oddychovku se jednou za   tři roky na Doktora v Africe   podívám.

Jo... a ta jeho svědomitost stojí lidi peníze...
Jeden z mých nejoblíbenějších   filmů, byť ideologicky   poplatný tehdejší době, ale   přes všechnu tu agitaci,   nucené společenství za každou   cenu (včera jste se mi někam   ztratili... zítra tady nebudu,   tak buďte hodní, ať se nemusím   zlobit-ano, takovou delegátku   si už dnes neumí nikdo z nás   představit) jde o velmi   zdařilou komedii,   prošpikovanou vtipnými   hláškami p. Šlemrové, věčného   bručouna v podání J. Marvana a   spousta vydařených letních   scének, korunovaná kolektivní   akcí Z při obnově útulku pro   děti. Krásná komedie už kvůli   hercům, kteří mezi námi už   bohužel nejsou-např. V. Ráž,   J. Kemr, F. Dibarbora, J.   Pehr, J. Dítětová aj. Nic   náročného, ale myslím si, že   tento film i s navazujícím   Andělem na horách prostě do   Zlatého fondu naší   kinematografie prostě patří.

Velmi zdařilé filmové   zpracování Kalčíkovy předlohy,   pochopitelně v tehdejší době   prodchnuto ideolodickými   momenty-převrat v r.1948,   velitel útvaru-úplatný zrádce,   obdivovaný Strejda vrahem...   Nicméně jednotlivé časové   epizody čerpaly ze skutečných   zážitků a zásahů opravdových   poválečných pohraničníků...   Válka skončila a přesto ještě   spousta lidí přišla o život   poválečným běsněním   benderovců, osídlenci na   samotách a ve vylidněných   vesnicích po odsunutých   Němcích nevěděli, jestli se   dožijí nového dne... Velmi   krutá a zároveň fascinující   doba těsně po válce, hrdinové   z řad obyčejných lidí,   spolehlivý Vršecký (J.   Bartoška), uvážlivý Vejvoda   (L. Potměšil) i veselý Morávek   (I. Vyskočil), mladinká   Martina z hájenky (Z.   Adamovská) - to vše zasazeno   do krásné šumavské přírody,   zkrátka jeden z nejlepších   filmů poválečné tématiky, jen   ta hudba Z. Bartáka mi tam moc   nesedí.

Velmi průměrný seriál -   nadprůměrně obsazený personami   80. let (Sovák, Zázvorková,   Bohdalová, Brzobohatý...). Na   jednu stranu sám soudruh -   předseda, učitelka nebo   agronom, ovšem na straně druhé   téměř naprostá soběstačnost v   živočišné a rostlinné   produkci, přebytek domácího   (českého) mléka a kontrolované   potraviny na rozdíl od nyní   dováženého potravinového   odpadu z celé Evropy.
Starosti i radosti   zaměstnanců tehdejšího JZD se   prolínají v práci i v   soukromí, kladně hodnotím   časovou obsáhlost, kdy autoři   do 13 dílů vměstnali několik   let, ovšem za naprostý úlet   považuju šílenou   "slovenčinu"   jednoduché Veruny (V. Žilková)   - jako by Slováci neměli   věkově odpovídající herečku.   Naopak velmi věrohodně působil   humpolák Stehno (lepšího sígra   než M. Vašuta si ani neumím   představit) a bába Hokubová   (S. Zázvorková) má oproti   nonšalantní představitelce   (ovládající sedm světových   jazyků) docela dryáčnické   vystupování.
V   posledním díle, kdy vyzrálá   Veruna opouští svého muže i   dům jeho rodičů, se mihne   skutečná dcera V. Žilkové -   Agáta, sympatickou Jitku si   zahrála A. Chrtková, která se   o pár let s filmem rozloučila   (neví někdo z uživatelů, jakým   dalším směrem se ubírala její   kariéra?) A pro mě osobně byl   jednou z nejsympatičtějších   postav hospodář Šestera, byť   P. Čepka zrovna nemusím.
Sečteno a podtrženo -   výrazně slabší seriál 80. let,   nicméně proti dnešním   slátaninám nekonečných   slabomyslných telenovel docela   přijatelné.

Nostalgický snímek o   stárnoucím lékaři, neutěšěných   poměrech na vesnici v letech   minulých (rozezlená matka,   zavrhující svou mladinkou   těhotnou dceru) a naopak   trápení manželského páru,   kteří by za vymodlené dítě   dali cokoli... Já osobně se   raději podívám na p.   Hrušínského v roli komisaře   Ledviny...

Právě jsem se dodívala na   tento western, upřímně není to   zrovna můj žánr, ale tento   klasický s J. Waynem mě dost   pobavil - dobrodružství,   přestřelky,šikovný mladík s   rychlým nožem, ale i vtipné   hlášky - víš určitě, že tvůj   přítel nebyl balzamovač?!   Klasika s poctivým šerifem,   který je dočasně indisponován   chlastem, letitý kamarád,   který ho z bryndy vytáhne a to   všechno v pravé chvíli, kdy   vypukne střet s padouchem a   jeho najatou bandou. Nechybí   ani milostné jiskření a   přežijí dokonce i všichni   kladní hrdinové -zkrátka   odpočinkový, vtipný a   nenáročný western na sobotní   odpoledne, pokud nemáte lepší   program.

Hubert Hrabě...
Podle mě jedna z nejlepších   komedií 80. let s excelujícím   Karlem Heřmánkem-jeho hlášky   typu "ale to by jste měl   spérovat vrchní soud nebo   zachovalej, nikdá   netrestanej" patří   bezkonkurenčně mezi to   nejlepší, co nám filmová   tvorba v těch letech nabídla.   Inteligentní humor, provázený   skvělou hudbou P. Hapky a   nezaměnitelné žižkovské uličky   30. let, báječný komorník   (L.Lipský) a jeho nesmrtelná   poznámka "pánbůh mě   vyslyšel, domů mě odvezou   oni" - co dodat -   nostalgie i noblesa zlatého   věku 1. republiky a to všechno   podtrženo perfektními   komediálními výkony Pánů   herců- P. Kostka, O. Lackovič,   J. Holý, V. Kozderková aj.   Nemohla jsem ohodnotit jinak   než plným počtem - Fešáka   prostě miluju.

Byla jsem hodně zvědavá na   tuto komedii, kterou snad   posledních 20 let ani   nevysílali (anebo mi jen   utekla), ale dost mě zklamala.   Děj nijaký a pořád rotující-   slunce, déšť, občas kroupy   nebo sníh. Chápu nevyřčenou   symboliku jednoho obdařence,   který poroučel větru-dešti,   ale bylo to takové neslané,   nemastné. Neoslovilo mě to   možná i proto, že Čapkova   tvorba není můj šálek čaje,   přesto jsem vytrvala až do   konce, ale víckrát se určitě   dívat nebudu. A ty hvězdičky   dávám opravdu jen kvůli   hereckým bardům- Sovák,   Lohniský, Bohdalová, Záhorský,   Bek. A propó- v titulcích byla   uvedena i dnes téměř   pozapomenutá Stanislava   Seimlová, Marienka z Dovolené   s Andělem- která z těch   paniček to byla?

Trochu tajemný a hodně   morbidní, ale hlavně plytký   příběh o jedné rozmazlené,   uječené krasavici a úchylném   chirurgovi.
V podstatě   se celý film točí kolem   nevyslyšeného přání zjevně   psychicky narušeného Nicka,   který "svou" Helenu   miluje tak majetnicky, že si   ji po tragické nehodě uvězní   doma- v krabici.
Celé   je to slátanina, ale úplným   fiaskem zavání samotná   operace, resp. amputace   Heleniných končetin po   autonehodě a následně i   morbidní odebrání rukou v domě   bez zdravotnického vybavení i   personálu (famózní chirurg   nepotřeboval ani sestru).
Sledovala jsem tento   docela vychvalovaný snímek   částečně ze zvědavosti a   čekala jsem nějakou symboliku   nebo skrytou myšlenku, ale   nic. Kromě smyslné Sherilyn   Fenn, koupající se ve fontáně   (škoda tak úžasného účesu),   která touto scénou kopírující   slavnou scénu ve Felinniho   Sladkém životě (1960) zaujala   určitě nejen Nicka - nic moc.

Ale ten tón...
Jedna z nejlepších komedií   70.let-J.Brejchové to skvěle   seklo (ty její zlaté lokny pod   úžasným kloboukem),   V.Brodskému bychom vedoucího   Domácích potřeb taky věřili,   jen ta pragmatická lékařka   R.Rázlová byla příliš rázná.   Ovšem bezkonkurenčně   nejkouzelnější byla dvojice   I.Janžurová + F.Peterka a to   jejich: Kájo, Kájíku až   vyhrajeme na ten los, koupíme   si trabanta nebo podívejte se,   Martičko, to je zelená? To je   zelenkavá... Prostě klasika,   takové filmy se už dnes   netočí-naštěstí nám je občas   televize připomene-dávám plný   počet bodů.

Opět druhořadý odvar,jak   žraloci (tentokrát zmutovaní)   vylidnili pláže prosperujícího   turistického střediska... Ale   proč tvůrci tento béčkový   snímek natáhli do dvou dílů?   Byla jsem i celkem překvapená   účastí D.Hannah-no, v   kvalitnějších filmech ji už   asi nechtějí. A kolik lidí tam   vlastně ty obludy sežraly?   Nejméně polovinu každého dílu   jsem prospala, ale asi jsem o   nic nepřišla,že?

Wanu a Perrin
Další povedená komedie, kde   trochu tajemný Campana   (charismatický Jean Reno) s   nedobrovolnou a vynucenou   "pomocí" pařížského   podvodníčka Perrina   (sympatický Patrick Bruel)   zachraňuje nejen duši Indiána   Wanua, ale i deštné pralesy.   No a lepšího protivníka než   Kumareho (skvělý záporák Danny   Trejo) si ani nelze   představit. Pochopitelně   nechybí půvabná indiánská   dívka Maya (Patricia   Velasquez, známá také z   dobrodružné Mumie), která   nakonec vyhlášeného   francouzského sukničkáře   obloudí natolik, že amazonské   "plíce světa" chrání   spolu.
Neotřelé téma,   nádherná příroda, indiánské   rituály a symboly- to všechno   namíchané ve správném kokteilu   dobrodružství i tajemna,   prostě nadčasový snímek, na   který se vždy ráda podívám.

Typická ateliérová pohádka, či   spíše pohádková inscenace 70.   let, ve které se hlavně   chalupník Karafiátek (J. Kemr)   přenesl snad až na prkna Zlaté   kapličky - vybavuju si, že už   od prvního shlédnutí mě to   jeho až teatrální přehrávání   prostě vadilo. Poučný příběh o   nejprve nafrněném, posléze   napraveném ševci, moudrém   králi, který naslouchá   poddaným (napadá mě, jak mohlo   těch pár chudých v podzámčí   uživit tak honosný dvůr?) a   naplněné lásce. V této pohádce   se Jana Preissová a František   Němec poprvé představili jako   dvojice a o dva roky později   si režisérka Poledňáková   vzpomněla, jak moc jim to   spolu slušelo. Úloha   královského otce byla téměř   poslední filmovou rolí Josefa   Pehra (veselého "kutila   Maška", který ve   skutečnosti trpěl depresemi,   vedoucími až   sebevraždě...).
Popravdě se mi tahle   pohádka až tak moc nelíbí, ale   (jako už mnohokrát)   nadhodnocuji právě kvůli   hercům (J. Bláha, K.   Slunéčková, V. Postránecký) a   hlavně díky překrásné Janě   Preissové.