FDb.cz - filmová databáze

Sedm let v Tibetu
Všechny životní sny začínají v   mládí...
To jsou první   slova hlavního hrdiny,a také   autora knížky.
Jako   každé malé dítě,tak i Heinrich   Harrer snil potom,dosáhnout   něčeho výjmečného.Vystřídal   mnoho různých sportů,ale u   žádného nezůstal nijak   dlouho.Jednou,protože bydlel   kousek od Alp, se začal více   zajímat o horolezectví a   lyžování.
V dospělosti   se z tohoto koníčku stala jeho   práce.Postupem času se   Heinrichovi myšlenky ubírali   směrem k devátému nejvyššímu   vrcholu Nangá Parbat.Doposud   se ho snažili zdolat 4   expedice,všechny byli   neúspěšné.Heinrich Harrer s   dálšími horolezci dostal za   úkol najít novou výstupovou   cestu na tento vrchol.K   vrcholu vysokému 8125m se jeho   expedice vypravila v létě   1939.Bohužel vrchol nebyl opět   dosáhnut.Proč?Odpověd je   jasná.Mračna druhé světové   války se stahovala.Celá   expedice byla zatčena a   odvezena do internačního   tábora Almadnagaru,ležícího   nedaleko Bombaje.Tam nezůstali   dlouho,byli stále převáženi do   jiných a jiných internačních   táborů.Jednou při převozu do   internačního tábora Dehradun   se pokusili marně o útěk.Ze   samotného táboru se jim však   podařilo utéct.
Několik   členů expedice se muselo   vrátit protože onemocněli,jiní   to nezvládli fyzicky nebo   psychicky,jiní byli zase   dopadeni.Asi z deseti členné   výpravy zůstali dva   lidé.Heinrich Harrer a Peter   Aufschniter.Aby se vyhnuli   dálšímu zatčení,chtěli přejít   hranice Tibetu.Cesta byla   obtížná,plna nebezpečí,které   pro ně představovali kočovníci   nebo samotná cesta.
V   květnu 1944 dosáhli svého   prvního cíle,-sedla   Cchangchogla,tedy hranice mezi   Indií a Tibetem.Žádný Angličan   je už zatknout nemohl.Protože   Německo nebylo s Tibetem ve   válečném stavu,doufali v   přátelské přijetí,avšak,Tibet   si nepřeje cizince.Heinrich   Harrer a Peter Aufschniter se   vydávali za předvoj urozeného   evropského pána.Ne nadarmo se   říká,že jsou Tibeťané   důvěřivý...
Na svém   putování čas od času prošli   nějakou tou vesnicí.Jedna se   jmenovala Gartog,kde se   setkali s garponem(vysoce   postavený úředník).Ten jim   poskytl nejrůznější věci   potřebné na cestu.Také jim   vystavil průvodní list,který   je prozatím opravňoval pobývat   v Tibetu.Po pár dnech   odpočinku se vydali opět na   dálší tvrdý pochod,který trval   několik týdnů.Potkávali jen   kočovnické stany a   tasamy(osamělé domy).Na obzoru   dominovala Gurla Inandhata   ,vysoká 7728 m,také posvátná   hora Kailás,vysoká 6700m a   dálší hory,které se zrcadlily   v jezeru Manasarovar.Putovali   přes vesnici Caparang,kolem   řek Indus,Satladž,Karnálí a   Brahmaputra.Při zastávce ve   vesnici Kjirong poslali žádost   o povolení pobytu v   Tibetu,protože minulá žádost   již nebyla platná,jelikož se   vztahovala jen na určité   území-určitou trasu,kterou již   přešli.Naneštěstí jim žádost   byla zamítnuta,a tak museli   jít dále na černo.Pochodovali   přes Himaláje kolem jezera   Palguccho a největší hory   světa Mount Everestu.Už přes 2   roky putovali touto   zemí-Tibetem,jinak nazývaným   střechou světa,když se jim   zrodila nová myšlenka,-spatřit   Lhasu,nebo jinak-Zakázané   Město...
Tibeťané se   bojí,že by jejich náboženství   mohli napadnout zlé sily,a   proto tak neradi vidí cizince   ve svoji zemi,natož ve Lhase-v   posvátném městě.Pro dva   cestovatelé byl název Zakázané   tak lákavý,že nebylo o čem   rozhodovat.Měli dálší   cíl...
Po pár týdnech   svého cíle opravdu   dosáhli.Dokonce po nějaké době   dostaly i povolení k   pobytu,což je   neuvěřitelné,nebyli prvními   cizinci v Tibetu,ale byli   prvními cizinci v Tibetu s   povolením trvalého pobytu.
Po dvou letech v Tibetu se   Heinrichovi Harrerovi naskytne   příležitost setkat se se   samotným Dalajlamou.Dostává   práci postavit kino.Postupem   času se Heinrich osobně   setkává s Jeho   Svatostí-Dalajlamou.Stává se   jeho učitelem a dokonce i   přítelem!Jenomže nic netrvá   věčně...
Tibet je   ohrožen čínskou vládou.Stane   se to nejhorší,vypukne válka   mezi Tibetem a Čínou.Co zmůže   mírumilovný národ proti   nesnášející náboženství zemi   Číně.Tibet válku   prohraje...
V polovině   listopadu 1950 Heinrich Harrer   opouští Tibet.Do rodné země se   vrací po druhé světové   válce.Peter Aufshniter už se   do Evropy nevrátil.Řekl,že kdo   prožil třináct let v Asii,dívá   se na život jinýma očima...