FDb.cz - filmová databáze

Skvělá podívaná ...
... kam až může zajít technika   ve filmu. Kdo má rád filmy ala   prolínání živých a   "mrtvých" herců v   podobě PC animací, ten jistě   zaplesá. Ve svém okolí jsem na   něj slyšel rozporuplné názory,   ale mně to nevadí. No, proč   ne, vždyť dobrý film má určitě   provokovat.

Film jako celek je výborná   podívaná. Kromě válečných   krutostí dobře vystihl nejen   vztah mezi mužem a ženou, ale   i něžné pouto mezi dvěma muži,   což patřilo k běžnému stylu   života antické společnosti.   Určitě patří mezi skvělé   filmy, které William Oliver   Stone natočil.

Perla ve smetí
Rád bych dal filmu desítku,   ale nemohu se ztotožnit s   rozporem mezi námětem a jeho   převedením do filmu a   hereckými výkony. Výborné   herecké výkony i dobrý námět v   obyčejnm filmovém klišé. Na   film jsem se díval s napětím a   větším očekáváním.

Slaďáky jak z cukrárny, ale to   v té době patřilo k   totalitnímu diváckému   portfoliu. Nebyl to film proti   ničemu ani proti nikomu a měl   v sobě nejen napětí,   dobrodružství, ale též násilí   i hodně citu. Škoda, že si od   té doby Michéle Mercierovou   většinou spojujeme jen s   Angelikou, když ji bylo možné   vidět i v pár dalších fimech.

Mrzí mě, když legrácky   postrádají originalitu. Musím   říct, že při sledování jsem se   usmíval, ale nesmál.

Rutinní film s dobrými herci,   kteří se okolo Buriana často   vyskytují a dotváří jeho   komiku. Osobně ho považuji za   průměr, a to navzdory někerým   nesmrtelným hláškám. Výrazná   postava Čeňka Šlégla snad   nikoho nezklame, naproti tomu   padající talíře působí velmi   lacině

Tenhle druh legrace ...
... asi umí udělat hlavně v   Itálii. Nevím, v jakém jsem   byl tehdy, když jsem to viděl   v TV, rozpoložení, ale fakt   je, že ve mě tenhle film   utkvěl až dodnes. Proto jsem   zajásal, když jsem náhodou   zjistil, že vyšel po tolika   letech na DVD. Dějová dynamika   spolu s komickými situacemi   asi zaujme většinu, i když   musím poctivě říct, že italové   točí i hodně podřadné komedie.   Podobně dobrý, ba lepší je i   film Moji přátelé II, kde si   jeden z herců Dostihové   horečky (Adolfo Celi) zahrál   roli váženého přednosty   kliniky.

Film, jeden z nejlepších
Jeden z nejlepších filmů, kde   Burian rozehrává své   komediální herectví i v   prostředí, kde se snoubí   aristokratická vznešenost s   lehkovážností mladé generace.   Jako ředitel advokátní   kanceláře je Burian nucen   "vymýšlet" různé   pastičky, ve kterých je,   samozřejmě, jako doma. Stojí   za to ho vidět i několikrát.

slabota
Film 12 křesel je opravdu   slabá podívaná. Myslím, že   proto, že nebyla Vl. Burianovi   dána možnost, aby zazářil tak,   jak byl zvyklý v českém   prostředí. Domnívám se, že při   této spolupráci musel více   repektovat tvůrce, což se   jistě odrazilo i v jeho   potřebě improvizovat a být   první. Vždy, když se V.B.   musel povině stylizovat (jako   např. ve filmech Muž v   povětří, Kostelník a slepice   apod), tak trpělo jeho   herectví.

Už jsem tuhle komedii viděl   asi 5x v životě, ale nikdy   jsem se nezatvrdil. Když se   objeví v TV, tak si ji rád   pustím, i když některé gagy   jsou už lezce vyčpělé. Přesto   si myslím, že bude mít svoje   přední místo ve zlatém fondu   zajištěné trvale.

Je vidět, že František Filip   umí točit filmy a herci, které   obsadil, zase umějí hrát.   Báječný průřez kouskem naší   minulosti vhodný pro zábavu i   poučení, hlavně pro ty, kteří   nechtějí číst, a kterým na   nějaké drobné historické   nepřesnosti moc nezáleží. Je   to seriál, který lze vidět   opakovaně.

Lerouxovu knížka i zpracování   muzikálu se bezvadně doplňují.   Podle mě se o to velkou měrou   zasloužila Webberova hudba,   která je fascinující, tajemná,   romantická ... a vůbec. Celý   film je z hlediska filmového   řemesla dost dobře odvedená   práce.

Velmi sugestivní snímek a   teprve po jeho shlédnutí jsem   se pídil po tom, jak vznikl a   zjistil, že je to převyprávěný   osud člověka, který skutečně   existoval. Když jsem přečetl   jeho životopis tak se mi   zážitek z filmu ještě umocnil,   a tak posílám aspoň imaginární   poděkování Gérardu Corbiau,   jako scénáristovi a režisérovi   v jedné osobě. Troufnu si   říct, že i když je Farinelli   podívaná ve "Formanovském   stylu", tak tvůrce filmu   od Formana určitě neopisoval.

Klauniáda ve smuteční uniformě
Film, který každému potřese   bránicí, přestože zde Burian   předvádí to, co jsme už   několikrát v jeho filmech   viděli. Jako skoro všechny,   tak i Funebrák má triviální   dějovou zápletku a je postaven   na brilantním výkonu jednoho   herce. Ostatní svými   epizodními výstupy přihrávají,   aby tak vznikla ještě větší   švanda. Burian zde opět   osvědčuje nejen schopnost hrát   tělem, ale také svým hlasem,   který umí přizpůsobit nejen   sitaucím, ale i rozdílným   žánrům. Jen těžko lze říct, co   je lepší, zda mimika nebo   práce s hlasem.

Výborný film, který nepostrádá   akce, napětí a citovost.   Ostatně, je-li režisérem   Ridley Scott, tak je to téměř   vždy poukázka na kvalitu.

Asi by člověk neměl číst,   protože potom srovnává vlastní   fantazii při čtení románu o   Goyovi, jeho obrazy a   historické články, které si   přečetl. To se pak špatně   kouká i na Formanovy Gojovy   přízraky. Tak teď najednou   nevím, čí jsou čí?!? :-) Od   Miloše Formana, kterého si   vážím, bych čekal víc.

´Allo, ´Allo
To je seriál pro odpočinek a   velkou legraci!!! Opravdu jsem   se těšil, když ho televize   vysílala, ale protože nejsem   permanentní TV čumil a do   programů nekoukám, tak mi   hodně dílů uteklo. Zejména   díly z první sezóny. To, co   jsem viděl ale stálo za to a   jsem rád, že jsem se ve stylu   anglického humoru opravdu   nezklamal. Je to podívaná plná   gagů a situací, o kterých, i   když se opakují a víte, co   bude následovat nebo co kdo   řekne (např. Michelle od   partyzánů apod.), tak naprosto   nenudí. Snad jej zase brzy   uvidíme v TV.

Co by byla Dolly bez   Streissandové s jejím   vytříbeným zpěvem a   nezaměnitelným židovským   vzhledem. Myslím, že si naše   divadelní představení také   nezadalo. Asi opravdu platí,   že herci a herečky takové role   hrají moc rádi,

Herecké perlení
Je to krásná podívaná, když je   slušný autor předlohy a   vynikající herci. Snad ani   nevadí to, že zápletka je už   předem průhledná a navíc   chronicky známá. V době   premiéry se psal rok 1949,   takže je záslužné, že se   filmový divák nemusí koukat do   pokřiveného zrcadla   socialistického realismu.   (Ovšem, jen prozatím.)

Filmové reálie
I když film nepatří k velkým   Burianovým   "hitovkám", lze v   něm najít kus pohody staré   doby, která byla od Prahy na   dosah ruky. Převážná část byla   natáčena v Poděbradech. Od   funkcionalistické nádražní   budovy Burian prchá za taxíkem   po poděbradské Kolonádě, kolem   břečťanem obrostlého rohu   léčebny prof. Libenského až k   budvě Letních lázní. Stará, na   Labi umístěná dřevěná   plovárna, kde je Burian   dekorován hlavním Slunečníkem,   již dávno neexistuje.

Úsměvný pohled na "práci   totalitního recruitmentu"   v podniku. Samozřejmě, že   tehdy to probíhalo zcela jinak   ale je hezké, že se Petr   Schulhoff dovedl krásně tématu   zhostit bez komunistického   kádrování. Dějově to je mírná   slátanina a šaržírování je ve   filmu až dost. Klidně je možné   vidět film jednou, maximálně   dvakrát.

Je to úsměvná podívaná s   komediálními nápady, které   jsou vzdáleny americkému   bulvarismu. Dobré herecké   obsazení a osobnost Petra   Schulhoffa jsou zárukou, že se   člověk, i po letech, nenudí.

Derek Claudius Jacobi :-)
Je to asi jeden ze seriálů,   který nám hodně "vlezl   pod kůži", a to nejen   díky věrohodnému herectví   Dereka Jacobi, ale též díky   velmi povedenému dabingu v   podání Petra Haničince. Po   několika letech, kdy jsme   viděli tento seriál, hovořil   jsem s panem Jacobi a s   napětím poslouchal jeho   vzpomínky na filmování. Bylo   to velmi neobvyklé, sedět v   hercově šatně a poslouchat   jeho vyprávění, zvlášť, když   byl oblečen v shakespearovském   kostýmu pro docela odlišnou   roli, kterou tehdy hrál.   Nemohl jsem se však ubránit   tomu, abych za ním stále   neviděl Claudia. Tam jsem si   uvědomil velikost Jacobiho   herectví i to, že každý seriál   je tak přesvědčivý, jak   přesvědčiví jsou jeho   protagonisté.

Ten opravdu stojí za to
Jde o film, který je plný   skvělých výkonů. Od   lehkovážných Jacka a Algernona   přes naivní Cecilii a   Qwendolinu až k roztržité   slečně Prismové (Margareta   Rutherfordová). Ještě po   létech mi v uších zní věta   dominantní Lady Bracknellové v   podání Edith Evansové, když   vytýká Jackovi, že je sirotek   a když mu přikazuje, aby si   nějaké rodiče obstaral:   "....ztrátu jednoho z   rodičů lze považovat za   nešťastnou náhodu, ale ztrátu   obou, přinejmenším za   nezodpovědnost....:-))"   Obsah filmu je chronicky znám   a ám film patří do tzv.   konverzačních komedií, které   mistrně ovládal právě Oscar   Wilde. Jak lze uchopit filmové   téma o člověku, který se se   "narodil" v brašně   nalezené na předním londýnském   nádraží jako údajný sirotek,   se musí vidět a vnitřně si   zažít typický anglický humor,   kterého je zde opravdu   dostatek. Koneckonců: kdyby to   tak nebylo, už dávno by se   film i divadelní hra stáhly z   repertoárů. Zaplaťbůh, zatím   se to nestalo a tvůrce by měl   určitě velkou radost, kdyby   viděl svůj evergreen, jak se   ním těší a   "pochechtává" celý   svět. Divadelní provedení   patří k těm, které dávají   prostor pro aktualizaci   soudobých společenských i   politických témat, což herci   vtipně využívají, aniž by   konverzace ztratila cokoli z   Wildeovské dokonalosti.

Prokristapána
Tak takhle se asi komentář, k   jinak velmi napínavé bondovce,   vůbec nehodí. Nedá mi to,   abych nepřipojil komentář   nejen proto, že je to skvělá   napínavá akce, kterou jsem   viděl asi 4x, ale také proto,   že ten film se vůbec nejmenuje   takhle hloupě, totiž "Jen   pro tvé oči". "For   eyes only" je totiž   idiomatické spojení, které se   nemůže překládat jinak, než   jako: "Přísně   tajné". Ostatně "For   Eyes Only" uvidíte na   všech tajných spisech, které   kterýkoli tvůrce filmů zachytí   v záběru.

Už dlouho se dívám na B. S.,   jako na symbiózu mnoha nadání.   Platí to i v případě filmu   Yentl. Herectví - zpěv - režie   se vám během snímku v určitých   okamžicích stále a stále   připomínají. Každé odděleně -   všechny dohromady. Všechno má   svůj velmi osobitý ráz.

Vlasta Burian je zkrátka   králem komiků a je-li obklopen   takovými esy, jako Marvan,   Šlemrová, Mandlová, Pištěk,   Šlégl aj., (abych někoho   neurazil in memoriam), tak to   nikdy nemůže dopadnou jinak,   než skvěle. A takové jsou i   Katakomby.

Je vidět, že si David Fincher   dovede vybrat lidi do týmu. Je   to opravdu "pan   režisér" a teď nevím, co   bylo lepší. Jestli režie nebo   herecké fýkony. Některé scény   "nemusím", ale   vcelku skvělá podívaná.

Báječní herci a vynikající   předloha. Když jsem viděl   divadelní hru, tak mi to   trvalo dlouho, než jsem se do   představení vpravil. Je to   moje chyba, i to divadlo bylo   výborné a naši herci si   nezadali.

Kulový blesk
Témeř všechno, co vzešlo z   dílny obou autorů Smoljaka -   Svěráka, se dá hodnotit velmi   vysoko. Řekl bych, že nejvíc   díky jejich velkému citu pro   situace, mnohdy postavených   nohama vzhůru nebo citu pro   absurdní srandu. I kulový   blesk je tím lepším, co z   jejich pera vzešlo, ale nebylo   by spravedlivé, kdyby se   nemluvilo o filmu jako o   celku, včetně všech   zúčastněných hereckých i   nehereckých osobností. Je to   nádherně sladěný koncert.   Dívím se, že jsem zapomněl   napsat aspoň krátký komentář k   filmu, když jsem napsal,   inspirován právě tímto filmem,   biografii o mistru Karlu   Kalašovi (viz heslo), který   zde hraje emeritního zpěváka   pana Bílka a vůbec mu nevadí,   že hraje "čurdu" a   působí tak trošku jako   "neuměl", i když na   jevišti Národního divadla byl   pravý opak pravdou.