Počet hlášek k filmům: 59
Major Maisner: Pět a šest je jedenáct!
Jamalalicha? Jamalalicha. Jamalalicha, i paprťála, chánua, chánua, e chánua, e chánu, džalala, džalala-a, a paprťála. … patláma, patláma, patláma a žbrluch! - Chm!
Počkejte, Halíku. Pro začátek jeden takovej názornej příklad, to neškodí, ne? Vemte si, soudruzi, takovej samopal vzor 24. Kontrolní otázka: teď by mě zajímalo, jestlipak víte soudruzi, jakou má takovej samopal kadenci. Nevíte, co? Tsch! Chacha! Podívejte se, já vám to řeknu naprosto přesně, soudruzi: takovej samopal vzor 24 má kadenci ta-ta-ta-ta-ta-ta-ta!!! Někdy ještě mnohem rychlejší. Tak teď to víte, ale jako kdybyste to nevěděli! Jinak politická diverze a vojenský soud.“
„Tak sestra se vám vdává…! No podívejme! A akorát na vánoce. Zajímavé. … Na kolik plníte, Šternberk?“
„Tak se pochlubte, sakra! Vojín Šternberk plní na sto třicet procent, soudruhu poručíku.“
„A kam to chcete, Šternberk?“
„Do Šternberku.“
„Kam? Do Šternberku? … Poslyšte, Šternberk, nejste vy náhodou ňákej ten fón?“
„Jsem poslední hrabě Šternberk ze Šternberku, soudruhu poručíku.“
„Na kolik, že jste to chtěl?“
„Na dva dny.“
„Máte deset. Když už jsou ty vánoce. A pozdravujte soudružku hraběnku.“
„Soudruhu poručíku, dovolte mi odejít.“
„No běžte, běžte!“
„To by mě zajímalo, koho si ta Šternberková bere…“
„No moment! Šobal, Šibelka, Š… Chh! Ňákýho Valdštejna! Znáte ho?“
„Bože moj! Oni mi tuna jebú! … Tak toto nie! Tak toto nie! Toto som ešče nězažil! Kefalín, zemegulu budětě rypákom ryť ako červená myš! Kefalín, prisám bohu, prisám bačku, ako červená myš! Keby toto viděl súdruh minister Čepička, boli bysme všeci v rici!
„Co tam robítě? Keď som tuna, prečo kúkátě dole? A prečo mátě ten bazmek na vajciach?“
„Ale to je zrcadlovka, soudruhu majore! Tadytim sklíčkem vidim vás i ten kostel i tu hvězdičku…“
„Něhovorte, Kefalín, to už sú terazky také mašiny?“
„Ano, prosim, soudruhu majore…“
„Je to všetko volaké čudné! Hvězdičku vidím, kostol vidím, a kdě som ja?!“
„Súdruh ministěr, major Haluška! Dovolte mi…!“
„Já nejsem žádný ministr! Vy soudruhu neznáte ani svého nejvyššího představeného…!“
„Prepáčtě Herr…, pán velkomož…!“
„Co?!“
„Izvinítě továryšč geněral…!“
„Co?!“
„Prepáčtě, Herr…, súdruh…, pan generál, som z toho volaký zmetěný.“
„To vidím! Pokračujte v hlášení.“
„Po dobu mojej služby se nič zvláštného něstalo…!“
„Ale stane se! Ale stane se a vám z toho, soudruhu majore, veselo nebude!“
„Tak komunisticky manifest byl sepsany proto, aby se dělnicke třidě dostala do ruky mocná zbraň v boji proti imperialismu. A jedině dělnicka třida vyzbrojena marxistickým učením je schopna otočiť kormidlo dějin kupředu, zpátky ni krok!“
„Soudruhu generále, povel na zahájení Velké říjnové revoluce vydal přece soudruh Lenin, který tak zmátl politicky zatuchlý carský režim, protože ten povel místo v říjnu vydal až začátkem listopadu…“
„Soudruhu kapitáne, která loď zahájila palbu na Zimní palác?"
„Tak to vím opět naprosto přesně, súdruhu generále. Byl to křižník Potěmkin! A od té doby a na jeho počest súdruzi v Sovětském svazu staví takzvané Potěmkinovy vesnice.“
„Kontrolní otázka: jestlipak víte, soudruzi, kolik vojáků se vejde do západoněmeckého obrněného transportéru? … Co? Neví? Ani svazáci, Jasánek? … Šternberk? … Já vám to řeknu přesně. Do západoněmeckého obrněného transportéru se vejde dvacet až pětadvacet západoněmeckých soudruhů, vy tupci!“
MUDr. Reich (T. Toppfer): Komu není rady, tomu není vzájemné hospodářské pomoci
Sestra: „Tohle je Kudláčková.“
Pacientka: „Těší mě. Já sem švagrová děda Vševěda…“
Saxana: „Vážně? Já sem původně čarodějnice. Taky čekáte na ucho?““
Pacientka: „Ne! Já čekám na Kryštofa Kolumba.“
Sestřička vejde do pokoje a uvidí Honzovu hlavu na stolku: „Co je to?“
Pacientka: „Kryštof Kolumbus, přijíždí po kouskách.“
Honza: „Prosil sem vás, abyste si nás nevšímala…“
Sestřička se lekne: „Jééé. Vono to mluví! Á-á-á-á-á!“
Tak co, že už nevypadán jako babička?
Ne, teď už vypadáš jako dědeček...!
Co říkal?
Že chce vyfotit moje "kozičky"... na výšku...!
Vážení soudruzi, věcná poznámka jestli ta krajta vyleze z terária a kousne někoho do prdele, tak bych to nerada byla zrovna já...
Že jeden den má diktát bez chyby a druhý den sešit samou hrubku, to bych ještě pochopila, že jeden den nosí jednu bačkoru a druhý den tři, no, to bych mu i odpustila, ale tohle, prosím, tohle už nejde odpustit: Přes opětovné napomínání nosí k svačině neumytou mrkev, cibuli a petržel. Každý den píši sdělení, každý den žádám vysvětlení! A tohle mi konečně poslal pan doktor: Vážená soudružko, kdykoliv si přečtu Vaše stránky, mám divoké sny, ve kterých řádíte jako Miss ministerstva školství!
Fanouškovi bude skoro rok a já ho ještě neviděl, soudruzi, buďte lidi!
Hele a opravdu je mi Fanoušek tak podobnej?
A jak! Dej mu jabko, uvidíš, jak se zkamarádíte! No tak? Co je?
Von žere pomeranč...!
Řidičský průkaz!
Jsem si auto trochu půjčil, no, co koukáte, nemůžu se dočkat kluka!
Povídám, řidičský průkaz!
A co si myslíte, soudruzi, že jich mám deset? Támhle Váš příslušník mi už jeden zabavil!
Správný horolezec, sotva zalehne, tak spí. – To neni možný. To byl nejlepším horolezcem na světě byla naše mamina!
Vodník! A říká mi Fando!
Co dělá maminka? Ještě se na tebe zlobí?
Zlobí. Čím dál tím víc.
A už s tebou mluví?
Mluví. Čím dál tím míň.
Večer to bejvá ještě horší. Místo řízků jsme měli třikrát kyselý rybičky.
A proč?
Protože je mam děsně nerad.
Budeme mít miminko.
My dva?
Ale ne, my tři!
"Tati, tati, já nemůžu najít hůlky!"
"Tak si kup prášek proti skleróze!"
Lidi kolik může bejt vlastně hodin? Akorát dostat pořádnej vejprask!
....Kdybych to byl býval věděl, tak bych sem byl býval sem nechodil!....
Hliník je stále nepřítomen…
Hliník se vodstěhoval do Humpolce!
To mne nezajímá, kde je. To ať si pak vyřídí s kolegou třídním. Já mu píši nepřítomen!
Marečku, podejte mi pero!
Já jsem Tuček, pane profesore!
Ano...