FDb.cz - Filmová databáze online

Tento kazašský historický velkofilm má v rukávu všechna tradiční žánrová esa, čímž sice nevybočuje z řady, ale rozhodně fanoušky takovýchto počinů neurazí. Diváka okamžitě uhranou dechberoucí vizuály a nekompromisní akce. Daň za takovou atraktivní dramatizaci je však klasická. Historická přesnost musela tradičně ustoupit filmovému vyprávění. Masivní rozpočet je na plátně vidět v každém záběru. Dané investice byly přetaveny do detailních kostýmů, autentických zbraní a především do stovek živých komparzistů v sedlech koní. Právě nasazení skutečných lidí namísto sterilních CGI armád dodává bitevním vřavám vítanou syrovost, hmatatelnou váhu a špínu. Scénář se sice drží osvědčené hollywoodské šablony, což znamená nečekanou zradu, těžké dětství, tvrdý výcvik a finální pomstu, avšak řemeslná tomu jistota nijak nechybí. Pro běžné diváky může být stopáž dvou a půl hodiny přece jen nestravitelným soustem, a tak mají v nabídce i zkrácenou dvouhodinovou verzi. Delší varianta však funguje o poznání lépe. Vyznívá jako velkolepý, řemeslně precizní a patřičně krvavý epos, který nás zavádí do pro nás stále netradičního, ale nesmírně fascinujícího prostředí divokých středoasijských stepí.

Temné, mrazivé a nekompromisní. Toto filmové drama nás zavádí za ostnaté dráty sovětského gulagu, kde propuká krvavé povstání ukrajinských vězňů z řad UPA. Snímek dýchá silným nacionalistickým cítěním a vykresluje tyto bojovníky jako hrdé, nezlomné titány, kteří se odmítají ohnout před komunistickou tyranií. Syrová, bezútěšná atmosféra lágru diváky okamžitě pohltí. Obzvlášť když ji doplňuje fantastická, drásavá hudba, která spolehlivě šponuje napětí k prasknutí. Jenomže i s patosem se musí šetřit, a tady se jím nebezpečně plýtvalo. Ústřední hrdina Danylo Červonyj totiž nepřipomíná zmasakrovaného vězně, ale spíše neprůstřelného superhrdinu v utajení. Od úvodních minut je naprosto neochvějný. Nemá slabiny, neprochází žádným psychologickým vývojem a divák se vlastně nikdy nedozví, jaké démony skrývá v nitru. Tento „superhrdinský“ syndrom ale paradoxně podkopává samotný děj. Ten se utápí v nekonečných dialozích a slibně rozjeté scény často vyšumí do prázdna. Finální vzpoura sice dorazí s plnou parádou, ale kvůli zmatečnému střihu působí spíše chaoticky než katarzně. Každopádně jako řemeslně zvládnutá žánrovka s jasným vlasteneckým apelem film obstojí a své publikum si najde. Příště by to ale chtělo ubrat na černobílém superhrdinství a přidat více lidské zranitelnosti. Méně nabubřelosti by historii slušelo víc.

Snaha protagonistů je zřejmá, ale jejich výkony zamrzly někde na úrovni vesnického hereckého ansámblu. Pro někoho překvapivá pointa mi začala docházet někde v půlce děje, čili ani tady se překvapení nekonalo. V součtu typicky béčková záležitost, která by nebyla strhující ani v době svého vzniku.